Škola základ života..nebo snad..náklad(?)

Na škole mě asi nejvíce fascinuje to, jak se všichni rodiče snaží skrze své dítka dosáhnout toho, co sami nestihli. Není snad na tomto světě jediný rodič, jenž by nebyl na svojí vlastní smrt přesvědčen o tom, že jeho ratolest vynalezne samopracující hadr na podlahu, chodící kufr nebo při nejmenším alespoň lék proti Aids.

Můj otec je policista. Tudíž jsem měla od malička jasně vytyčený cíl. Bude ze mě nejméně magistra kapitánka, čestná členka útvaru rychlého nasazení. Když jsme si v páté třídě při běhu na sto metrů zlomila levou dolní končetinu, tatíček se zhrzeně obracel na mamku a lomíc zoufale rukama se zoufale ptal, po kom jsem proboha takové střevo, a že kdybych se prý vydala na dráhu policistky, tak by se vážně začínal obávat o bezpečnost nejen svoji vlastní, ale nás všech. A tady skončila veškerá jeho snaha vychovat ze mě příkladnou ženu zákona. A já měla pokoj.