Neumím se loučit...

Neumím se loučit, zvlášť když se mám loučit s člověkem, který se mi proboural do srdce více, než si chci přiznat. Neumím se loučit, zdržuji jak to jde, jen abych ho nemusela pustit a na 24 hodin opustit. On už si na to docela zvyká a začínám mít pocit, že mu to ani tak nevadí. Jóóó, za to když se mám rozloučit s někým, kdo je mi krajně nesympatický a chci se jeho blízkosti zbavit, tak to jsem hotová hned a běda aby mě ten druhý zdržoval, to by byl asi hodně překvapený, jak rychle umím zmizet. Už jsem taková. A vůbec se neumím loučit s člověkem, který odešel nebo odchází do věčných lovišť. To nezvládám a propadám v těch chvílích do hluboké beznaději. A jak jste na tom vy? Jste se vším a s každým rychle hotoví nebo jste na tom stejně jako já? Pochlubte se…

Neumím se loučit, a proto asi nikdy nebudu schopná spáchat sebevraždu. Nebudu se umět rozloučit, napsat dopis na rozloučenou. Nééé, že bych ho už někdy chtěla napsat, zatím to skoro nebylo nutné. A naštěstí jsem ho ani nikdy nemusela číst a vidět nad sebou oběšeného člověka. To nevím, jak bych snesla. Píše se dopis na rozloučenou v zemích, kde se stále ještě používá trest smrti? Přečetla jsem o trestu smrti pěknou knihu (jsou tam nádherné fotografie), ale tohle tam nepsali. Koho bych se tak mohla zeptat? Pohřební služby nebo nějakého zkušeného policejní kriminalisty? Přemýšleli jste někdy nad tím? Mě takové šílené myšlenky napadají pořád. Třeba když jedu tramvají a ta srazí mladého kluka, který ani nestihl napsat dopis na rozloučenou…

Jednou se budeme loučit se světem všichni. Někteří z nás můžou říkat, že jsou na odchod z tohoto světa připraveni, ale nevěřím tomu. Co se asi potom s námi děje? Odejdeme do pekla nebo do ráje? Já se svým hříšným životem to vidím spíše na to peklo. No, alespoň se pěkně zahřeji. Až mě Lucifer bude dávat na pekelnou váhu hříchů, snad ji nestrhnu, tak jako Dorota Máchalová v mé velmi oblíbené pohádce S čerty nejsou žerty. A jestli ten vládce pekla bude vypadat jako Karel Heřmánek…hmmm? Kam půjdete vy? Do pekla nebo do ráje? Máte-li ve své knize hříchů málo těch neplech, zavolejte mi (nebo pošlete mail), já už se o vás postarám…

Neumím se loučit, zvlášť když se mám loučit s člověkem, který se mi proboural do srdce více, než si chci přiznat. Jóóó, za to když se mám rozloučit s někým, kdo je mi krajně nesympatický a chci se jeho blízkosti zbavit, tak to jsem hotová hned a běda aby mě ten druhý zdržoval, to by byl asi hodně překvapený, jak rychle umím zmizet. Takže buď ho dlouho zdržujte nebo ho rychle opusťte, to už záleží jen na vás a někdy možná i na něm. Snažila jsem se nenapsat ani slovíčko o sexu, tak snad mi to až doteď vyšlo, protože jinak to jeden z mých čtenářů zase nedočte a to by mě mrzelo… Mějte se krásně a nepište, prosím vás, dopisy na rozloučenou, to není moc dobrý.