Fejeton nejenom fotbalový

Fejeton nejenom fotbalový

Ležím v posteli a čtu si deník Sport. Tak Most chce zápas s Ostravou kontumovat kvůli urážkám černých fotbalistů. Na hřišti prohráli 5:2 a teď chtějí u zelného stolu vyhrát 3:0. zdá se mi to dost hloupé, ale nemám vyhraněný názor. Dumám, přemítám a z toho všeho nakonec usnu. Zdál se mi divný sen, ale posuďte sami.
Ve svém snu stojím na tribuně obrovského fotbalového stadionu.
Hlasatel kupodivu česky říká:,,Vítám Vás na finále afrického poháru ve fotbale, ve kterém se utkají naši chlapci z týmu Black Star Harare s týmem Černých Lvů z Jahanesburgu“.
Jen tiše žasnu co je to za týmy. Neznám ani jeden z nich, ale na dumání není čas. Rozhodčí přivedl na hrací plochu dvě jedenáctky. Domácí černé hvězdy dělají čest svému jménu. Všechno jsou to urostlí hoši tmavé pleti. To soupeř z Johanesburgu má do Černých lvů dost daleko.Z celé jedenáctky má tmavou pleť jen brankář a jeden hráč do pole. Vypadají jako negativ francouzských mistrů světa ve fotbale z roku 2002.
Úvodní hvizd a zápas začal.
Atletický fotbal plný boje o míč a krásných fotbalových okamžiků. Po dvaceti minutách vedou domácí 2:0 a diváci se skvěle baví. Pak, ale bílý útočník v dresu Černých lvů nádhernou ranou z pětadvaceti metrů snížil na 2:1 a o několik minut později i vyrovnal. Stadion nejdříve ztichl a pakl začal pískat.
Část fanoušků asi těch radikálních začala rytmicky skandovat:,,Vápno, vápno, vápno!“
Vůbec nechápu, co to znamená a proč to skandují.Ale už je přestávka. Na velké tabuli svítí stav 2:2.
Skandování i pískot ustaly a druhý poločas začal v docela příjemném prostředí, ale to trvalo jen pět minut. Černí lvi dali třetí gól a ten odstartoval úplné peklo.
Diváci řvali, pískali a jejich pokřik:,,Vápno, vápno, vápno!“ naplnil celý stadion.
Při pohledu na zelený trávník mi vše docvaklo. Vápno je bílý a tito afričtí tifosi se strefují do bílé barvy pleti hráčů z Johanesburgu. Ovlivněn zkušeností z Čech i Evropy jsem čekal napomínání diváků, ale nic se nedělo. Jen stav se ještě změnil. Černí lvi přidali dva góly a vyhráli 5:2. Nespokojení fanoušci si zapískali, zaskancovali a šli domů.
Stržen davem , jdu s nimi. Tu mi kousek od východu připlácl závan větru na obličej část novin.
Ve slabém světle čtu:,,Náš moudrý prezident vydal nařízení ve kterém ze Zimbabve vypověděl farmáře bílé pleti“.
Už je mi vše jasné. Vyhnali bílé farmáře asi i lékaře, techniky i fotbalisty a teď prohráli.
No, mi snad tak blbý nebudeme! Zmuchlal jsem noviny a sen je pryč.
Jen u postele leží deník Sport.Já osobně mám jasno. Na fotbalistu tmavé pleti nebudu hučet ani bučet. Ale prosím všechny pány u UEFy, přestaňte se chovat nepřiměřeně. To, že někdo na fotbale zahučí nebo pískne, nedělá z nás přeci rasisty. Mohlo by se rasistům stát, aby jejich Evropskou zemi reprezentovalo devět fotbalistů tmavé pleti?
Až dejme tomu za Senegal nastoupí devět bělochů, budeme si rovni.
Zatím je to tak, že v Evropě je tolerance na velmi vysoké úrovni. Tak pane Kabíčku a všichni v Mostě, začněte trochu více myslet, než budete mluvit!!!