Pohlaví

Pokud se rozhodneme, že necháme změnit pohlaví, může to být velice ošemetná záležitost. První na řadě je zajisté otázka, jaké pohlaví chceme vlastně změnit. Nejvíce se nás nejspíše dotýká právě to naše pohlaví, které máme už od nepaměti stále při sobě. Ovšem jelikož ho máme s sebou právě již celý život, máme důvod ho vůbec měnit? Celý život nám věrně sloužilo a my bychom ho teď – jen tak, když si usmyslíme – vyměnili za nějaké úplně cizí? Ještě k tomu opačné? Ne, s tím by přece nikdo nemohl souhlasit.
Jiná situace je, když se u nás nelíbí ani onomu pohlaví, když nesplňujeme jeho představy. Po té nás může pěkně pozlobit. Pokud nevykonává to, co by mělo, máme před sebou zapeklitý problém. Co teď s ním? V některých případech nám lékař poradí, ale co když poradí právě jeho výměnu?
Pane, už vám neslouží, potřebujete jiné.
Teď máte před sebou dilema. Vyměnit ho, když tak dlouho věrně fungovalo, poslouchalo na myšlenku? Téměř Sophiina volba. Co to nové? Budete s ním spokojen? A co když pak bude následovat zase další výměna? A zase další volba? A zase další problémy? Moje řešení by jistě vypadalo tak, že bych si nechala své staré dobré pohlaví a žádné jiné bych nechtěla ani vidět. Co mám taky co dělat s pohlavím někoho jiného. Pohlaví je přece každého soukromá věc, a do soukromí se neleze.
A co v případě, že chceme vyměnit něco jiného? Například rod? S rody byl odjakživa pech. Začalo to se šlechtickými rody. Kdo neměl patřičný rod, byl hned skoro v koncích. Od rodů se odvozovalo všechno. A co teprve takový po-rod. To musel být začátek! Ovšem porod byl zase problém. Pro rodičku a kolikrát i pro právě narozené novorozeně. Prvorodičky se porodu velice obávají do dnes, a dříve? Když si musely dělat starosti i o rod? Takové neurozené novorozeně?
Rodová krize trvá až do dnes. Stačí se jen podívat do kterékoliv učebnice českého jazyka. Všude rodů jak na Václaváku, no a je tu zase problém! Urozená i neurozená školní dítka mají plnou hlavu rodů a když se konečně dostanou z tohoto koloběhu na koloběh střední školy, čeká je nová problematika – porodů. A takový středoškolský porod prvorodičky? No není o co stát. Ani to novorozeně o to jistě příliš nestojí. Vždyť z takového traumatu již po porodu se může stát, že nebude spokojené se svým pohlavím.
Proto je lepší se neradit s nikým jiným než s naším pohlavím, které může poradit vždy nejlépe a nejrychleji. Pokud jste žena a nějaký muž vám nasadil brouka do hlavy, kdo vám nejlépe pomůže? No zase žena. Stejné pohlaví odjakživa spolupracuje. Jako ve sportu. Vidíte tam snad smíšená družstva? Nevidíte. Poněvadž když se smíchají různá pohlaví, začnou se dít věci. A když chcete něčeho dosáhnout, je to, mírně řečeno, nežádoucí. Takže nemíchat, nevyměňovat, neměnit.