Když je Čech na cestách

Když je Čech na cestách, má s sebou řízky. Vsaďte se. Vybalte příruční zavazadlo všem cestujícím na zájezdu do Chorvatska a v 99% narazíte na známý odér této smažené pochoutky, která je prostě grund. Řízky jsou totiž považovány za jídlo trvanlivé, a tak jejich zásoby musí vydržet minimálně do půlky dovolené. A když se náhodou nestihnou do té doby sníst, táto, přece to nevyhodíme.
Když je Čech na cestách, má s sebou karton piva v plechovkách. Pravé bohatství se skrývá uvnitř. Hned na první zastávce autobusu si pro ten zázrak, po kterém má život říz, nezapomenou dojít k řidiči. Chlapi sobě a taky na nervy… A s postupujícím časem, proč nedat něco tvrdšího. Třináctý pramen vždycky zahřeje a muži mají i na cestách své dny. A pak hurá do autobusu! Znáte ten neskutečný smrad, když vejdete do hospody čtvrté cenové – nedýchatelný vzduch nasycený alkoholovými výpary. Tak pouze vyměňte cigaretový kouř za „vůni“ ponožek 30 zutých chlapů. 30x2, to je 60 těch nejpropocenějších ponožek. Všechno to zavřete do stísněných prostor autobusu. Při nastupování to úplně kopne, co? Ale zpátky k tomu pivu. Co teprv, když se dorazí na místo! Chladí se všude, kde se dá. Když není lednice (jakože není), poslouží umyvadlo studené vody. Mámo, hoď mi k tomu pivku řízek. Nebo štangli poličanu.
Když je Čech na cestách, má na nohou sandály. A ponožky. Nebo pantofle a ponožky. Vyberte si. „Oč je mdlejší mužova hlava, o to pronikavější barva jeho ponožek.“ Helena Rowlandová. Ještě že jí nikdo neřekl, že ta hrůza se dá „sladit“ ještě s pantoflemi. A další výstřelek módy – ledvinka. Praktická, nepopírám, ale… Vždyť víte. Na přehlídce v Miláně zrovna chyběla.
Když je Čech na cestách, vždycky se něco zvrtne. Fakt. Ať už je to nekonečná cesta karosou nebo ubytování v tom nejzaplivanějším hotýlku celého Chorvatska. Ano Chorvatska, tam totiž vyrážíme za dovolenou nejčastěji. A když se všechno vydaří a vaše cestovka náhodou nezkrachuje a odveze vás i zpátky, stejně si vždycky najdete nějaký nevydařený zážitek. Nejdřív se vám zdá, že je tam krásně jako v Krumlově, ale pak chcete ochutnat třeba nějaké místní speciality. „Vono se to ještě hejbe. Mrklo, mrklo to. A ty brambory se taky hejbaj. Ještěže máme nafasováno z domova, jinak bysme tady chcípli hlady… A velebnosti, du blejt.“ Víte? A když nic jiného, ty cikády řvou jako krávy.
Když je Čech na cestách, přiveze si nějaký suvenýr. Pytel mušlí (Mimochodem byli jste teď někdy v Chorvatsku? Achtung, vysbíráno!), pytel písku nebo kamenů (záleží na typu pláže samozřejmě), vykuchané ježky „příjemně“ vonící, zaručeně pravá trička Versace a brýle Dior atd. atd., byl by to výčet na pět stránek. A když náhodou nenarazí na nic „opravdu vkusného“, ukořistí alespoň užitečnou věcičku z vybavení hotelu nebo z autobusu. Protože ty hnědé podšálky okamžitě vracejte…