První reálná základní škola v Malíčkově

První reálná základní škola pro nadané děti v Malíčkově.

Zasedací síň žákovské samosprávy hučí jako úl.
Tolik emocí a vzteku tady už opravdu dlouho nebylo.
Co se vlastně stalo ?
Nejvyšší orgán zamítl poměrem 10 : 9 vrácení staré tělocvičny původnímu vlastníkovi.
Jádro problému je, ale jinde.
Při posledních volbách se škola rozdělila na dvě navlas stejné poloviny.
Jedna z nich volila stranu s názvem Blue Vogel v jejíž čele stojí Mirek Lipánek na svůj věk vynikající abnormální velikostí.
Druhá polovina žáčků dala svůj hlas skupině s názvem Oranž flovers a jejímu vůdci Jirkovi Votroubkovi, který na svůj věk vyniká abnormální tloušťkou.
Možná byl zakopaný pes v rozdílných postavách.
Jirka asi záviděl Mirkovi jeho výšku a ten naopak prahl po mohutném břichu svého soka.
No kdo ví.
Všechny schůze žákovského sněmu se od voleb změnili v duel našich hrdinů a jejich podřízených. Tolik sprostoty a urážek starobylá sněmovna neviděla kam až paměť sahala.
Vše vyvrcholilo ve sporu o vrácení staré tělocvičny, kterou před mnoha lety zabavil diktátorský vůdce samosprávy spolku včelařů a vosařů.
Obě strany byli zajedno, že to co bylo ukradeno má být vráceno.
Problém nastal ve chvíli, kdy část studentů pochopila, že vrácením tělocvičny přijdou o dva koše na basket, kozu, koně a šplhací tyč.
Jirka Votroubek zavětřil jako ohař svojí šanci a vyrazit do protiútoku.
Vrátit ano, ale až po jednání komise.
A rozhodně nevracet všechno.
Stačí vosařům vrátit koně a kozu. Stejně přes ně on sám nepřeskočí, vždy se zachytí břichem a padne na nos.
V radě je však patová situace co si teď Jirka a Mirek počnou ?
Říká se, že za každým velkým mužem musíš hledat velkou ženu.
U malých malíčků je to trochu jinak.
Za každým velkým malíčkem hledej poradce.
Hlavním a jediným poradcem modrého Mirka byl Marek Malík.
Klučina šikovný a neuvěřitelně zběhlý. On před volbami přesně věděl co komu dát.
Klukům nakoupil kopací meruny .
Dívky dostali nádhernou sadu cibuláku pro panenky.
No prostě senzace.
Navíc Marek uměl ještě něco na víc.
On nejenom věděl komu co dát, ale i za co to nakoupit.
Znal snad každého dodavatele školy. Jeho kamarád z kuliček Roman Kilovat zásoboval školu palivovým dřívím a za prodloužení kontraktu neváhal přispět i tomu šikulovi Markovi.
Marek koupil meruny a nádobíčko.
Trochu zbylo i jemu, ale nikdo mu nezáviděl.
Teď se chystá něco opravdu velkého. Magnát Roman Kilovat chce přímo na školním dvoře postavit velkou sušárnu švestek na plyn.
Asi se bude stavět Roman dobře ví komu co dát.
Tak jak obchodoval s dřívím dokázal Marek řídit i nákup cibule, sešitů, toaletního papíru, křídy a mnoha dalších věcí pro školu a tak není divu, že strana modrých byla za vodou.
Proti modrému Markovi stál oranžový Jarda.
Nikdo z lidí nevěděl jak se jmenuje dál.
Jarda totiž ztratil tvář a s ní i příjmení.
Jak se mu to stalo.
Před pár lety byl Jarda nadějný mladý malíček, ale pak se stala ta strašná věc.
Při rodičovské schůzce vyslechla Jardova maminka těžkou kritiku.
Jarda neumí počítat.
On velitel školní domobrany měl zjistit co bude stát přezbrojení z praků na pendreky.
Chlapec počítal, počítal a počítal, ale dopočítat se nemohl.
Nejdříve došla trpělivost staré matematikářce a pak i rázné mamině.
Na chodbě školy padla facka jako na sněmu zubařů.
A pak se to stalo.
Velitel domobrany se rozbrečel.
Řval a stěžoval si na svůj úděl tak dlouho až ztratil nejenom svojí tvář, ale i jméno.
Každý si říkal: ,,Teď je nahranej .“
Ale ubohého bezejmence si našel nový vůdce Jirka Votroubek a udělal z něho svojí pravou ruku a po čase i levou.
Jarda znal spoustu lidí z domobrany a ostrahy školy.
V byznysu nebyl tak zběhlý, ale to dokázal vykompenzovat svojí tvrdostí.
Ta mu také dala nové příjmení.
Nepřátelé mu začali říkat ironicky Jarda Měkýš.
Jeho vrcholným dílem byl tajně pořízený záznam z pánských záchodů, kde si dva spiklenci předávali tahák na hodinu vlastivědy.
Jarda triumfoval a Jirka s ním.
Tak takhle byli rozdány karty před rozhodujícím hlasováním o vydání tělocvičny spolku včelařů a vosařů.
Vypadalo to na patovou situaci 10 : 10.
Nakonec vše skončilo jinak.
Ptáte se proč ?
Tak poslouchejte a raději si sedněte.
Večer před hlasováním se Jarda Měkýš sešel v mléčném baru s Vlastíkem Hubeným ze strany Blue Vogel.
Ubohý Vlastík chtěl popít kefíru, ale Jarda šel tvrdě ne věc.
V kožených deskách měl podivný dopis.
Nechal Vlastíka nahlédnout a pak se jen smál pod knír.
Cen cár papíru dokazoval, že v době svého nerozvážného mládí přijal Vlastík Hubený pozornost od dodavatele brambor a řepy.
Ten lotr mu dal darem staré bedny od zeleniny a Vlastík z nich vybudoval luxusní klubovnu pro své stranické přátele.
Vlastíkovi je vše jasné: ,, To je konec.“
Jarda zná řešení, když Vlastík znemožní vrácení tělocvičny on se postará o ostatní.
Chudáček Vlastík si bude moci ve vestibulu školy otevřít trafiku a všichni oranžoví budou nakupovat noviny a šňupací tabák jen u něho.
Chvilka váhání a ruka je v rukávu.
Výsledek už znáte.
Votroubek a Lipánek na sebe ještě chvilku budou řvát a pak půjdou na oběd.
Spolek včelařů a vosařů dostane prd, ale oni jsou zvyklí čekat.
Čekali přes padesát let tak mohou čekat dál.