I takové jsou prázdniny

Můj ¨NEJ¨ zážitek z prázdnin.
Brzy ráno při východu slunce a za první studené rosy mě probudilo bušení na střechu přímo nad mojí hlavou. Za tři minuty pět hodin. Opravdu romantické probuzení!
V pyžamu jsem se probrodila nánosem dřevěného bordelu do koupelny a potom hurá na to!
Ve společnosti prvotřídních blbců jsem nosila trámy a staré ztrouchnivělé šindely a při každém sehnutí čichala tu vůni - směs nejmíň měsíc starého potu a alkoholových výparů korunovanou cigaretovým kouřem.
Na hlavu se mi sypaly piliny a podobné věci, ale já rozhodnutá vytrvat, jsem pilně zápasila. Po třech hodinách jsem byla zpocená až na zadku a ani jsem si nestihla všimnout, že z těch dvou smraďochů nejvíc pracuju... já. Všechno ještě okořeněno bezmezným nezájmem o moje slova, zdá se mi, že to co říkám já, nikdo neslyší. Co udělám, je samozřejmostí, co neudělám, je moje obrovská chyba a vlastně jsem strašně nedůvtipná...
A při západu slunce, zmožená tím prázdninovým dnem, si vzpomenu, že je pátek nebo sobota a že většina mých vrstevníků sedí někde u piva a baví se!
Jdu spát, zachumlám se do peřiny čerstvě otřepané
z opadané omítky a nechám si zdát o prosluněných prázdninách v příboji mořských vln.