Maturita kope do vrat

Život studenta
Od svého narození jsem bydlela ve škole. Měli jsme malý byt v přízemí školy, neboť můj tatínek byl ředitel. Já viděla každý den ty „velké děti“ jak stoupají vzhůru do patra a čeká je tam „to“ . „To“ učení. Jak já se nemohla dočkat mého prvního školního dne. Jednoho rána nastal můj vysněný den „D“. Ráno jsem vyskočila z postele,ustrojila se a vyšla ze dveří,abych mohla stoupat také vzhůru. Po schodech jsem kráčela jak hrdina do boje,jenž si myslí,že má bitvu vyhranou.Ovšem,jen myslí.Po prvním školním dni jsem dostala ke škole takový odpor,protože – ve škole se učí,ve škole dostáváte domácí úkoly a ve škole – musíte dávat pozor a nediskutovat se sousedem o tom,jaké máte bárbíny,že od té doby to šlo se mnou od desíti k pěti. Denně po škole a trénovat vyjmenovaná slova, denně vstávat tak brzy a ujít těch 22schodů do třídy. Horor!
Už jsem se vezla na nezastavitelném vlaku. Základní škola ukončena s dvaadvaceti schody a mě čekal přesun na školu střední. Čekala mě krutá rána. Vždyť komu se kdy pošťastnilo vstávat za minutu osm,vyjít dvaadvacet schodů a být ve třídě. Zuby si vyčistit o přestávce a na svačinku si chodit domů do lednice? Nastaly mi jiné doby. Budík mi občas zapomněl zazvonit a já dobíhala na boso s ponožkami v kapsách školní autobus.
V tomto období se v mé osobě vařily ty nejčernější myšlenky. Můj neoblíbený předmět se stal v látce „Elektřina“ tím nejoblíbenějším.V hlavě se mi zrodil nápad,aneb jak nechat zkratovat celou obvodovou síť školy za úkorem dlouhých prázdnin,než se vše vymění.Má myšlenka ovšem ztroskotala na mé nešikovnosti.Nejsem nadaná na fyziku,tudíž jsem neměla talent a dostatečnou zručnost zapojit malý elektrický oběh na lavici,natož nechat zkratovat celou školu.Mou poslední nadějí byla chemie.Zrekonstruovat nějaký chemický pokus,jenž by vyhodil celou školu do povětří.Nejlépe v noci,to dá rozum.Přece bych si neublížila,kvůli škole. Jenže má „šikovnost“ se opět ukázala jako velký problém.Můj poslední pokud udělal něco jako „pšššš“ a uchvácená učitelka volá po třídě „Pojďte se podívat,jaký zdařilý pokus vytvořila vaše spolužačka-výborně“ . Takže také nic.Sice jsem obdržela jedničku z laboratoře a tím pádem jsem přestala propadat z chemie,ale má radost by byla daleko větší,kdyby ze školy zbyl jen základní kámen.
Když jsem opustila od myšlenky zničit školu, zrodil se mi v hlavě blok zvaný hypochondrie. Já těžce onemocněla.Nebo jsem spíše onemocnívávala každé všední ráno.Bylo několik druhů nemocí na které jsem trpěla. Měla jsem je i pojmenované. První z nich se jmenovala „Svalová nemoc“ .Ta spočívala v tom,že jste se ráno za boha nemohli dostat z postele.Až byly všechny autobusy (směr škola) pryč,svalová slabost opadla a vy jste byli schopni normálního provozu.Další takovou nemocí byla nemoc „Předpotopní“.To vždy,když se psala písemka o které jste věděli celý měsíc dopředu a přesto jste se „zapomněli“ naučit nastaly kruté příznaky nemoci.Bolest hlavy,nevolnost a občas i „čajová teplota“ (namočil se teploměr do hrnku s teplým čajem).
Ve třetím ročníku gymnázia jsem měla už vše na háku. Do školy se pořídila kopírka a tím velký vynález pro „pomocníčky“ . Jeden pilný žák tahák napíše a zbytek třídy si to rozkopíruje a měli jsme z části vyhráno.Jen z části,protože abychom docílili úspěchu,museli jsme pomocníček umět dobře schovat a hlavně správně přečíst,což se ukázalo asi jako největší problém.Mnohdy se z písemek vyklubaly takový „chytrosti“ až nad tím zůstával rozum stát.(Člověk dýchal žábry,masová komunikace byla komunikace s masem apod. )
Čtvrtý ročník se dostavil nečekaně rychle. Naše „zkouška dospělosti“. Propadla jsem v beznaděj.V hlavě soupis nemocí,chemických rovnic a elektrických obvodů,ale nic,co by se dalo použít do zeměpisu,či českého jazyka.Mé „virtuální“ nemoci se dostaly do reality.Závratě každý den,bolest břicha vždy při pomyšlení na Maturitu.Teď už ani výbuch školy nepomůže.Nic nemůže odvrátit hrozící nebezpečí mé osobě.
Zrodil se nápad! Zrušit maturitu! Budu usilovat o zrušení maturity. Vždyť to stejně mohl vymyslet jen ten,kdo maturitu nikdy nezažil (politik)!Usedám k počítači a dávám dohromady zdvořilý dopis na ministerstvo se žádosti : Zrušení maturitních zkoušek. Odpověď se dostavila obratem.Přišel krátký dopis. Psalo se v něm:
M-moc učení
A -absurdní věci
T- triviální formalita
U-umění si rychle zapamatovat
R-rychle zapomenout
I-inteligentně působit
T- trocha štěstí
A-absolvent
Nebyla jsem z toho o moc chytřejší , tudíž jsem usoudila,že do politiky se hrnout rozhodně nemám. To ovšem neřeší můj problém - Maturita. Se slovy : „Zítra je taky den“ usínám čím dál častěji. V hlavě pořád jen nemoci s chemickými vzorečky a elektrickým obvodem.
Všechny nápady ztroskotaly. Jsem v koncích.Maturita kope do vrat a já?CH3COOH+H2O -> ???
Proto,jste-li ještě ve věku „předstředním“ učte se lidičky (né chemii a né fyziku)
S pozdravem MauttaS