Nědaleko od Ostravy-Mokrá Něděla

Tuž to zas raz mamě ruplo v pali, že by mohla okna pomývať. Vlezla do kupelki, zobrala kybel a napuščala ho vodu. Pak začala hleďat jakusy tu hadru. Ledva sa otočila, žuch, noha v tym kyblu. Tuž hňeď začala svolávať všecky ty svate chachary, že pry kera duša blba ji vrazila teň kybel pod nohu a bo byla v kupelce sama, jaksyk ji docvaklo, že to moch byť leda kerysyk svaty dyndyndon, aňebo ona sama. Tuž napustila vodu druhy raz a šla hledať jakusy tu okenu. Ňemohla nic najsť, tak začala podezřyvať tatu,že ji ju vychlompal. Ale bo tata chlampe enem to vyno od Milera, tak on to byť ňemoch. No, nakonec ju našla za hajzelštětku. Tak se vracela do kupelky a lup, kybel byl zas dole, jak doňho vrazila nohu, tuž zebrala dlaškovu hadru a začala vytirať. O chvilu se vratil tata z roboty a hned vlez do kupelky a pry, co že sa mama chce dňes kupať tak brzo, pry je ďeprem odpoledně a v kupelce je vody jak na Podoli. Mama ho poslala do kuchyňe, že tam ma řyzek, tuž ať si ho přyhřele a něpyskuje ju v myti oken. Tata mrk na podlahu, na mamu a řek, že teda iďe. Mama dorazyla podlahu, zebrala kybel z dalšu vodu, okenu a jakesy štokrle a zamyřyla k oknu v obyvačce. Tuž jak sem viďel, jak se snaži vylesť na to štokrle, už sem začal hledať číslo na ambulancyju. Mama mě poslala, ať si idu zobrat račy jakysy ten svetr, bo buďe větrať a jak budu nachlazeny, to ať nademnu držy pazuru všecy svati. Tuž sem držel pysk a šel sem. Bo u nas, jak se myju okna, tak je jak na větrne hurce, všecy seďa ve svetru a palčakach, bo tata ňebuďe topiť, bo by to uhli moch rovnou hazeť zpatky do šachty. Tata mezytim provokuje mamu, že čemu myje okna, bo za chvilu ji to stejňe ptacy oseru a že je ještě svjetla dosť a že je přez ně viďet eště dosť. Mama pravila, že ji všecy mužem vlezt na chrbat, že ona to robi pro nas a že se na to klidně muže vysmoliť. Tata račy už tež držel pysk a mama sa do teho myti vložila s taku vervu, že naše okna byla zachvilu pruhledna jak Čunkove uspory. No už se těšim až budem robiť vanočny ukliď, ale otym až zas přyšťe. Česť!