Nědaleko od Ostravy-Za chechtaky k dochtorovy!

Vam pravym, to je tež pjekna ptakovyna, co si zas ti chachařy tam v te chytre vladě vymysleli. Krystova noho, cely život človjek chodi k dochotorovy s tym, že mu je bluvno a naraz budem chodit s tym, že už mame vyplatu. A oni už musa sypat chechtaky i kdějaci narozenci, keremu su chechtaky tak někde u plinek, momentalně.
To sem byl raz venku bez čapky a ledva sem sa vratil, už sem kolem sebe chrchlal, jak lidovci na Klauza. Tuž mama zavelela jak admyral „do dochtora!“. Chvylu sem sa branil jak Hurvinek, že to ni třeba, že budu děň doma, zoberu se ňaky aspyryn a budu potit pysk, ale nakoněc mi to bylo „guvno“ platne. Mama na to, že pravila. Jakesy capiny si mam schovat na potem. A dyž mama pravi, že pravila, tak proti tomu neni žadneho argumenta. Tuž sem lez.
Enem sem dorazyl na polyklinyku, v tym razy mi přylez mraz na hřbet. No fronta byla jak na objedy v kantyně. No, tak sem vlez do te prve řady, že, co budě. Něbylo nic. Fronta mje dosmyčila k automatu, kdě mi to poručilo, ať vhodim třycet korun, tuž som to urobil a vyjel mi taky maly listek a včil že mam jit k dochtorovi. Tuž sem šel, no. Počkal sem na vytach a na poslední chvylu sem ujel babizně, kera ke mje na fofrklackach myřila neomylně jak letadla na dvojčata. Hehe, aj mi to naladu zvedlo, až do te doby, než sem zjistil, že tu staru rachejtlu kdosy zebral do druheho vytaha, kery jede rychleji a s kerym byla v čekarně dřyv, než ja. Popřal sem jej dobru hlinu na hřbytov a lapnul vedle také fešne mladežnice, kera se nakoněc ukazala mladežnikem. V čekarně lidu jak na stavce za sniženi platu polityku, lapjel sem tam skoro třy hodiny a dyž mje sestra volala, byl sem ščastny a spokojeny, jak vjezeň, keremu jehlu s cyjankalu vymjenili za elektrycku seslu. Enem sem se dochrchlal do ordynacyje, dochtoka pry, že co my je. Tož sem ji to povypravjel a ona pry, že simuluju. No ja, že ni. Tak sme na sebe chvilu štěkali jak dvaja alici, až mje nakonec prohledla, a pry, že sem němocny. Zjištěni, na kere sem cely děň čekal jak tasemnica v anorektyčce na žradlo. Napsala mi ňake pilule a že pry mam valiť dom pod peřynu. Tuž sem valil. Cestu sem vlez do lekarni, zas sem postal ve frontě, vyslech si kazani, kdy to mam žrat a kdy ni, zebral sem prašky a lez sem na lokalku a pak na vlak dom.(Vlak přyvalil včas, jel rychle a byl levny.....enom kecam capiny)
Tak sem přylez do baraku, prašky sem hodil do špajzky, bo tam mama skladuje všecky leky svjeta, bo nědejbože by přyšla ňaka epidemija, tak buděme aspoň zasobeni a šel sem sa lehnuť. Ledva sem sa probral, byl sem spoceny jak Švejnar po mytyngu, zežral sem celaskon a vychlampal sem cely čaj s cytronem a šel sem se zas natahnuť. No ludi, jak sem večer vstal, tak chřypka zmizla jak Ladyn z teho Afganystana.
He,he, mama stresuje a stačy enem cytron a poceni a človjek je hněď fit. A zaboha mje už letos k dochtorum nikdo nědostaně, bo take postupy se možu dať popatentovať. Teď valim na rande, ale o tym zas přyště, nazdar!