Vítejte v antice!

Vítejte v antice, ve světě starých Římanů, jejich mravů a výstřelků, v dobách všemi opěvované republiky a demokracie, která však bohužel právě prožívá svou další tuhou krizi. Zdálo se, že vše spěje k dobrému konci. Exdiktátor Gaius Walkerus Bushus nejmladší po letech konečně porazil svého úhlavního nepřítele, barbarského vůdce, Saddámoakera a nastolil krátkodobý mír. Jeho triumf však netrval příliš dlouho. Díky častým půjčkám obchodníků, neschopným vymahačům dluhů a nedostatečným úrodám obilí se o slovo přihlásil ekonomický kolaps a časté bouře plebsu v provinciích ještě zhoršují situaci. Situace se zdála opravdu děsivá, proto byl do čela senátu, přes velké protesty aristokratických kolegů, prosazen člověk z řad nižších vrstev, bez jakýchkoli uznávaných předků, Barackus Obamus. Podle některých zdrojů se dokonce jedná o syna propuštěné otrokyně, i přesto se však stal téměř okamžitě miláčkem plebsu i chudších příslušníků jezdeckého stavu a valná většina občanů věří, že to bude právě jeho nekompromisní politika, která pomůže vyřešit naši svízelnou situaci. Zatím se však nic převratného neděje. Hlasatel před Fórem dává den co den ve známost nová rozhodnutí senátu. Přímo v budově probíhají líté boje jednotlivých frakcí, které nabízejí nejrůznější řešení k posouzení diktátorovi.

Pojďme se teď podívat dále od centra říše, až k hranicím s Kartágem, které kdysi představovalo obrovské nebezpečí pro lid římský. Dnes již však jeho sláva téměř pominula. Slavné legie postupně obsadily velkou část bývalé mocnosti a utvořily ze získaných území provincie. Bylo zrušeno zastaralé a nefungující kolektivní majetnictví a nastolen demokratický pořádek i s osvědčenou korupcí a byrokracií, která zde přes všechny snahy zůstává pořád stejná. Bohužel se však stále nepodařilo zcela vyvrátit předchozí režim, protože mnoho původních obyvatel bezmezně věří v jeho obnovu a odmítá se přičlenit k říši. Přesvědčivě naštěstí funguje alespoň politika chlebu a her, které zde obstarávají místní prefekti a prétoři.

Velice zajímavá situace nastala například v provincii Bohemia, kde dochází ke tvrdým bojům o moc mezi zdejšími místodržícími Gaiem Parubkusem Crassem a Gnaeem Tupolusem. Oba se mohou pyšnit jak rozsáhlou, korupcí prolezlou frakcí následovníků z řad občanstva, tak i dokonalou podsvětní sítí vyzvědačů, zlodějů a vrahů. V poslední době jsou spory mezi nimi přímo na ostří nože. Prokonsul Parubkus Crassus byl při nedávném projevu napaden plebejci vybavenými vejci, kterým se byl nucen mrštně vyhýbat. Při obraně svého nadřízeného velmi utrpěla zánovní tóga pana Servia Rathulla. Není vyloučeno, že i tento zdánlivě anarchistický projev nevole má čistě politické kořeny. Další významnou postavou zdejší scény je v celé říši proslavený tribun lidu Lucius Clausius Cato, který si získal srdce mnoha lidí svými nekompromisními vety a hrdými názory, kterými často s chutí reprezentuje svou provincii. Nad jeho bystrým důvtipem, sličným vzhledem a skromným vystupováním žasnou dokonce i významní členové římského senátu.

Naše říše však přežila již mnoho krizí a malých pádů, několik válek i občanských revolt a stále pomalu rozšiřuje své hranice a nekompromisně drtí veškerý odpor barbarů, kteří odmítají přijmout římské právo a velmi výhodné obchodní dohody. Výborné vztahy máme také s velkými národy barbarských kmenů Hunů a Gótů v zemi Indu a Žluté řeky, kteří i přesto, že stále rozšiřují své řady, pro říši nepředstavují žádné velké nebezpečí. Píše se rok 350 po našem letopočtu a my, občané, hledíme za zdárnou budoucností. Spolu se svými spojenci a neporazitelnou armádou budeme panovat známému světu ještě tisíce let!