Hurá do školy

Zvoní. Všechna zářijová zvonění patří prázdninám. To aby nám připomněla, snad i s lehkým výsměchem, že prázdniny, naše letní spása, definitivně pominuly a my bychom měli přestat s tupým výrazem a otevřenou pusou civět z okna s myslet na koupání v bazénu (nebo spíše na opáleného plavčíka).
Zvonění nám přináší vstávání do deštivých, sychravých rán, bolavá záda od přetížených batohů a především zástup pětek, který naznačuje, že o té sobotní noci jsme se měli raději učit a ne navštívit polovinu okolních barů.
Díky zvonivému zvuku, provázejícímu začátek i konec každé hodiny, si ale také můžeme popovídat se spolužáky, pořádně se nasvačit, protože na to v létě díky dlouhému vyspávání nebyl čas a dopsat domácí úkoly, abychom naše školní skóre udrželi co nejdál od další špatné známky.
Že se vám po dvouměsíční pauze do školních lavic přesto nechtělo a věta „Hurá do školy“ na vás nepasuje? Dobrá. Ale učitelům iluze brát nebudeme. Vždyť si je po dlouhém a nutno přiznat že marném úsilí nacpat nám něco do hlav přece jen zaslouží.