Letní příběh

Tohoto milého zážitku jsem se stal svědkem v jednom letošní červencovém odpoledni.
Prázdniny v plném proudu.Kupodivu bylo nádherné poobědí a sluníčko ukazovalo všem živým tvorům , jakou že to má sílu.Hřálo, pálilo. Jsem nucen cestovat tramvají číslo 4 z konečné „Na smyčce“ téměř na druhou stranu Ostravy.Lidí poskromnu. Spokojeně si sedám ,tak jako vždy, na poslední sedadlo.Odtud mám co nejlepší nejen výhled ,ale taky rozhled po tramvaji.
Co zastávka, to jeden či dva noví pasažéři.Černí? To netuším,ale já tuhle variantu nikdy nezkoušel a nikdy tak konat nebudu.
Tak málo lidí?Ve dvě odpoledne? A kdo by se divil. Pár nešťastníků je v práci, nuceni dělat na všechny ty ostatní, kteří se válejí někde u vody.
Nu a několik šílenců, a já mezi nimi, se potí uvnitř plechové příšery, která nás postupně polyká a zase pomalu vyplivuje.
Únavou zavírám oči, a nechám si zdát o krásné ledovém,oroseném pivku z hospůdky U kaštanů.Hmmm, to by přišlo vhod.Chuť si mohu nechat zajít ještě pěkných pár hodin.
Pojednou mne z rozjímání vyruší právě nastupující mladá maminka .Malý klouček ,který se jí drží jako klíště, usedá na sedadlo přede mnou. Nejistě se ještě jednou otočí, snad aby zjistil, zda ten , kdo za ním sedí, je normální neškodný chlap.
Pár chvil jízdy a začíná si pobrukovat. Ne jen tak ledajakou.První slovo mi uniká,ale ty další už jsou jistá.
„ Lolnicky, Lolnicky, kdopak vam dal hlas,kaspalek malicky, nebo děda mláz.“
V tu chvíli všem přeji být v „našem“ voze. Upachtěnost, ulítanost, únava. Vše zůstalo kdesi na kolejích za námi. Lidé otáčejí se, a s úsměvem ve tváři pozorují malé dítě a poslouchají jeho slabý hlásek. Přikyvujeme hlavou a v duchu mu napovídáme další slova písničky.
Jako mávnutím kouzelného proutku máme uvnitř sebe spokojenost,klid. Znovu zavírám oči . Zima, sníh, Vánoční stromeček,rodina pohromadě.
Jedna písnička a jak dovede zlepšit náladu. Dusno a horko vznášející se nad námi již nikomu nevadí. Tohle by měli pouštět z amplionu. A každý den , od rána do večera.
Přejel jsem. Úmyslně. Kdo by vystupoval. Já se vezu ve Vánoční tramvaji.