Kila navíc??

Tak.
Nový rok je tu, a je třeba říci světu své předsevzetí.
Celé vánoce jsem trávil u televize, filmů, pohádek, zábavy. Povětšinou vleže, povětšinou v pelíšku.Což o to, pokud bych jen polehával, ještě by se pranic nedělo.Však svátky klidu, pohody a ty je třeba oslavit nějakou dobrou mlskou. Z jedné strany mísa maminčina cukroví.Po druhé ruce zase talíř klobásek, jitrnic a uzeného. Ještě dobré vínko.No a někde mezi tím vším dobrým papáním já, nafouklý, nacpaný k prasknutí. No ale když jsou ty vánoce.
Teprve pátého ledna jsem sebral odvahu a stoupám na váhu. Se snad zbláznila ne. Určitě mi někdo dělá závaží.Kdo mi to tu přitěžuje. Prázdno nikdo se neozývá.Bodejť , jsem tu naprosto sám.Takže je to pravda.Já opravdu přibral pět kilo. Za dva týdny. Nemožné. Fakt? Při představě kvant jídel, které jsem do sebe ládoval, nic podivného.Jo, hochu, nastane tvrdá dieta.
Dodávám si odvahu, brýle na oči a jdu se kouknout do zrcadla. Bože můj, co to tu stojí za tlusťocha?!Břicho nafouklé jako kopačák.Vždyť já vypadám jako moje kamarádka.Taky takové břicho.Jenže ona, holka jedna, je v osmém měsíci těhotenství.Kdežto já jen a jen po svátcích.
Okamžitě hladovka. Začíná přímo teď.Nic, ani ťuk, ani suchárek nepozřím.
Večer jdu kolem lednice.Já zapomněl! Vždyť je ještě plná dobrot. Tolik pamlsků v ní.A co teď s nimi?Vyhodit? To ne. Tolik škody.Jsem člověk šetrný a každý žďibeček je mi líto dát pryč.Mražák nevlastním. Zbývá jediné. Usedám k dobrotám.Do půlnoci mám vše v sobě. Cukroví se mi pomalu ale jistě tlačí ušima ven.
Beru vrtačku do ruky a po chvíli zamykám lednici na sedm západů. Klíče.Kam s nimi? Aha požádám souseda.Než se odvážím jít takový kus,tolik schodů pro klíč, to raději budu hladový.
Tři dny úspěšně bojuji. Piju vodu z vodovodu, chodím běhat, šlapu na rotopedu. Hezký, dvě kilečka jsou dole. Jen tak dále.
Po třech dnech snahy nadchází pátek. Sestra ve dveřích. „Hele, mamka Ti posílá trošku cukroví.“ Praví, a drží v ruce velkou, asi pětikilovou krabici.
Nic pro mne.Držím dietu.Hned si to odnese zpátky. Ale jak se na mne ty kousíčky sladké krásně smějí.Jak na mně jukají.Volají.Ne,ne, odolám.Nedostanou mne!
Neděle večer. Už zase lezu na váhu. Po tom všem cukroví jsou kila zpátky.No co,hlavně že mi chutná.