Jak jsem učila Kluka lyžovat

Jak jsem učila Kluka lyžovat

Anotace: Užijte si zbytek lyžařské sezóny...

Jsem náruživá lyžařka .
S věkem jsem trochu ustoupila od dokonalého stylu a jezdím spíš bezpečně než elegantně, ale o to raději.
Ve věku, kdy to normální ženy nedělají, jsem si pořídila malé dítě. A protože jsem ta „ stará hysterická a úzkostlivá matka„ rozhodla jsem se, že ho naučím lyžovat já sama dokonale a dřív než se mi zabije na sjezdovce až bude větší a bude frajeřit.

Chlapec se narodil v dubnu. Od Ježíška dostal lyže. 70cm dlouhé a boty velikosti 14.
V březnu příštího roku na nich prvně stál.Trochu(dost) nechápal...ale neprotestoval.

V únoru rok na to již jezdil sám přivázaný na speciálním laně. Jen ho do toho navléknou a dodržet všecky bezpečnostní předpisy, bylo umění.
Dál to bylo o tom, že se pustil s kopce a já jsem za ním vlála.Překvapivě moc nepadal,rovnováhu držel celkem obstojně.A radost z rychlé jízdy neznala mezí. Nějaké rady typu: přenes váhu, připluž si ....má helmu, prý neslyší...

V roce 2008 jsem již zvolila metodu přímé jízdy.
Vyjedeme lanovkou na Lysou horu v Krkonoších. Já udělám široký pluh a Kluk se naveze mezi mé lyže. V mém hlubokém předklonu jedeme po sjezdovce až dolu k lanovce. Pokud se zastavím a úpím bolestí, je to bráno jako pokyn k hlasitému skandování a jeku ...jedeme, jedeme, rychleji , rychleji.
Jsem asi jediný člověk, který je vděčný za fronty u českých vleků. Přijedu v předklonu a dvacetiminutovou frontu na lanovku trávím tím, že se snažím narovnat do polohy vzpřímeného člověka. Obvykle to mám tak akorát …u turniketu jsem jen lehce ohnutá. Na lanovku nastupuji již jen s nataženým ramením vazem protože musím vysadit Kluka. Po celodenním lyžování mě bolí ruce a záda...

Letos jsem si to poprvé užila.
Kluk už je velký.A tak jsem začala sezonu lyžováním na hůlce. Já jedu a držím hůlku vodorovně, Kluk se ji na druhém konci drží a jede tím směrem, kterým rvu hůlku.
Pokyny o přenášení váhy neposlouchá!Proč ? On přece lyžovat umí ! Tak o co mi jde ????
První týden jsem tedy strávila na horách tím, že jsem neustále vyštěkávala pokyny : pokrč kolena, trochu si do toho sedni,víc nohy k sobě, zvedni levou, zvedni pravou...
A potom naučit jezdit na Pomě:nohy lehce od sebe, nesedej si, nezvedej nohy.Snad jen kolena do předu mi zůstala.
Vzdala jsem to. A strčila jsem ho jakési Monice do SkiSchulle. Monika byla mladá a moc hezká a tak se Klukovi moc líbila.( Tatínek ji potom zaplatil 200 korun bez dokladu za půl hodiny). Překvapivě to byly dost dobře uložené peníze. Monika mu vysvětlila, jak se dají nohy k sobě aniž by porazil dvanáct lidí ve frontě. Monika, mu ukázala jak se dělá pluh(dnes se už neříká pluh, ale pica – moje chyba, že mě nechápal…)
Po půl hodině jsem ho vzala na „tyčky“.Nádhera. obloučkujeme přesně podle pokynů.
Chválím ho …nejlepší lyžař na celém svahu …
To mě Monika naučila ….prohlásí hrdě …a pokaždé když jedeme kolem lyžařské školičky, hlasitě ječí a mává …..
Jen kolena má tuhá …
Musíš je víc pokrčit.....nemusím,to mě Monika odnaučila...a konec. Autorita Moniky je naprosto neotřesitelná...A její zásluhy také...
Jako pedagog jsem selhala . Končím.

Minulý týden jsme byli na horách.
Ve ski areálu Lipno. Super. Dokonalé modré sjezdovky, stejně tak dokonalé modré nebe a lanovky, žádné Pomy.

A Kluk jezdí sám. Ze shora až dolů k lanovce.Tam dokonce zastaví a nikoho neporazí. Jeden oblouček za druhým. Ano, má trochu picu, ale jinak fakt super. Jsem ta nejhrdější matka na celé sjezdovce.Dokonce jsem i shovívavá k tomu, že ve frontě zlobí, dupe na cizí (zejména moje)lyže, okusuje si rukavice, píchá hůlkou do lidí kolem a olizuje sníh ...na světě je fakt krásně.

Třetí den nastal zlom ...po kraji sjezdovky si lépe lyžujíci lyžaři vyjezdili „houpačky“.
Jednu za druhou, malé skokánky, rovinky a zase boule.
Bohužel si jich všiml....a od té doby byl s obloučkováním konec.
Jezdí jen přes skokánky. Prý je to super. Na sjezdovku už se nevrátil...
Dokonce se naučil i pérovat v kolenou...
Ale stálo mě to za to? Za ty nervy, že se na některé té bouli vyseká a natluče si?
Nemá žádný pud sebezáchovy.....já mám šestinásobný…..

Po celodenním lyžování mě bolí hlava a žaludek...
No nebylo mi v předklonu líp?????
Autor kuskus pruhovaná, 02.03.2010
Přečteno 721x
Tipy 10
Poslední tipující: Divoženka1, sobý hnusec, Bíša, Čoki, nejsembásník, enigman, Zasr. romantik
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Nebylo ti líp, teď jsi na něho hrdá!

03.03.2010 12:51:00 | nejsembásník

líbí

stálo...

03.03.2010 07:28:00 | enigman

líbí

Cítím s tebou. Své dva syny jsem učil lyžovat. Jezdil jsem s nimi placaté kopce a těšil se, jak si spolu zalyžujem, až to budou umět. Jim přibývaly síly, mě ne. Oni se zlepšovali v technice jízdy, já utrácel za grog. Dneska oni jezdí kopce, které já jezdil v mládí. Oni mají úspěch na svahu, já si léčím ego v baru. Nevím, kdo je úspěšnější, ale vím, že já si užiju víc. Ale neříkejte jim to, oni na to přijdou sami. Jako já.

03.03.2010 00:22:00 | Zasr. romantik

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel