Jak jsme si s Klukem pořídili Morče

V rámci výuky svého Kluka k samostatnosti a zároveň i odpovědnosti za něco, či někoho, jsem pořídila Klukovi morče.
Dva dny před tím mu tatínek koupil novou lávku k elektrickým vlakům. Morče se jmenuje „Můstek“. Raduji se,mohlo se jmenovat: Tendr, Kardanová hřídel nebo Parní stanice.
Cestou domu s novým morčetem jsem Klukovi řekla, že na morčátko musí mluvit aby si na něho zvyklo. Bydlíme dvacet pět kilometrů za Prahou.Jeli jsme to 40 minut. Celou dobu mluvil do krabice,zpíval a vyhlazoval morče. Morče si zvykalo. V garáži při výstupu z auta usoudil, že už si na něho zvyklo. Dvacet minut jsme ho honili po garáži. Jediný kdo se královsky bavil byl Kluk a kočka, která to brala jako můj Boží trest za pořízení nového vetřelce.
V domě jsme morče, pardon Můstka, přendali do jeho nového domečku. Přidali seno, nějaké granule,vodu a dřevěný vlak.
Nemaje zkušenosti s chovem morčat, podívala jsem se na internet.Jsem pesimista a tak jsem zajela do odkazu-nemoci.Co mám dělat když má morče teplotu? Dát mu napít a jít k veterináři.O tom jak poznám, že zrovna moje morče má teplotu, nic nepíšou.Lepší rada byla, co mám dělat když má morče průjem ?????
Kromě toho že mu mám nasadit dietu, pouze tvrdý chleba a čistou vodu, mu mám podávat lék.A teď pozor, lék z bobků „zdravého morčete“!
Mám vzít dva bobky zdravého morčete, rozmačkat je s trochou vody na lžíci a potom třeba injekční stříkačkou vpravit nemocnému morčeti do tlamičky. Pokut to pozře, funguje to.
No,super.Jen si nějak si nedovedu představit, jak trávím odpoledne pozorováním morčete, zda má či nemá průjem. Ani jak rozmačkávám morčecí bobky. A hlavně nějak netuším kde bych vzala dva bobky zdravého morčete, když to jediné, které mám je nemocné. Dají se koupit? Dojdu do zverexu a požádám o dva bobky? Nebo vyšlu e-mail podobný tomu, když někdo prodává štěňata nebo koťata? Tento problém jsem s Klukem neřešila.Je zrovna ve věku kdy by to řešil u oběda s babičkou a dědou.
Řešili jsme však bydlení. Můstek má jen malé akvárko a potřebuje větší. Asi klec.Jdeme tedy s Klukem kupovat klec.
Vyhlídli jsme si jednu krásnou. Asi metr dlouhou, širokou tak akorát, modrý plast,bílá mřížka, umělohmotná stříška proti slunci....prostě vyloženě dizajnový výrobek.Oba jsme se do ní zamilovali.Slečna prodavačka si přinesla žebříček a poté, co ji Kluk vysvětlil, jak se jeho morče jmenuje, jak se jmenuje on i já a kolik je mi let, co jeho morče žere a co já rozhodně nejím,jak musí morče chránit před kočkou,(ta si ho rozhodně nevšímá, protože je to pod její důstojnost),vylezla do patra a podala nám tu klec. Ještě když ji sundavala,jsem se radovala, jak jsem skvělá a se svým lehkým autistou jsem zvládla koupit první klec bez problému. A jako bonus beru, že se líbí i mě. Když byla klec na zemi,všimla jsem si ceny.Jen nedostatek místa v úzké uličce se senem a pilinami pro hlodavce, zabránil tomu,že jsem se nesložila vedle milované klícky. Netušila jsem, že si na klec pro hlodavce budu muset vzít hypotéku.Moje city ke klícce rázem ochladly.Ne tak Klukovo.Nadšeně ji hladil a poskakoval kolem. Plánoval, kde bude miska s granulemi, kde bude ležet okurka a kde mrkev...z regálu přinášel pítka,domečky a běhací kolotoče ve všech různých barvách a velikostech. Rozmístnil je po obvodu klece a dožadoval se odchodu k pokladně. Miluji své dítě, nesnáším morčata(po včerejšku), ale cena 4500,-Kč za plastový domeček mě fakt přišla přemrštěná.Naštěstí mám již praxi,jak vysvětlit zamilovanému autistovi, že to není ta správná volba,a že budeme muset své city přesměrovat na něco jiného.
Ano,trochu déle to trvá ...ale jde to. Trvalo mi to jen pěkných 15 minut. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem to zvládla tak rychle.Slečně prodavačce se to už nezdálo tak bleskové.
Zkrátím to.Nakonec se nám podařilo koupit klec několika násobně velkou, dala by se v ní založit chovná stanice bobrů. Ale byla v akci, za přijatelnou cenu pro mě a pro Kluka jako bonus(prý zdarma) balík pilin a sena, pítko s obrázkem morčete a králíka a granule pro zakrslého králíka.To mě mělo varovat.
Za neustálého mluvení jsme odvlekli tuto nádheru ke kase.
Slečna pokladní si vyslechla, že máme morče, že jsem mu nechtěla koupit tu krásnou modrou klec, že tahle je taky dobrá, ale tamta byla lepší. Ale když je zadarmo to seno, tak ji tedy vezmem.Seznámila se i se jménem našeho Můstka, trochu se divila a zeptala se zda se jmenuje po stanici metra.Vtipné děvče...Kluk to ještě rozdýchal a zahájil pouze pěti minutovou přednášku o vzniku morčecího jména.Za námi se tvořila fronta brblajících zákazníků.Protože slečnu natolik okouzlil (to má po svém otci a umí to dokonale), že přestala načítat nákup a fascinovaně poslouchala. Když přednáška skončila, očetla kód a mě zatrnulo : KLEC PRO KRÁLÍKA.
A slečna se toho taky chytla a zeptala se Klukova: „A může morče bydlet v kleci pro králíka?“ Mému malému autistovi se zhroutil svět.Celou dobu kupujeme klec pro morče a najednou máme u pokladny klec pro králíka? Co budeme dělat?Jeho velké oči se na mě upřely a zalily se slzami(to je lepší varianta pro okolí …taky mohl dostat hysterický záchvat a začít se vztekat).Zahájila jsem vysvětlování, že morče klidně může bydlet v kleci pro králíka,protože jsou vlastně trochu příbuzní...bla bla bla...Trvalo mi to 18 minut. Fronta byla jak za socialismu, když přišly na Mikuláše banány. Celou dobu měla slečna rozmarkováno a netušila (ani já ), zda si klec vezmeme, či nikoliv. Nakonec jsem vyhrála. Klec jsme zaplatili a ještě jsme přikoupili dřevěný domeček, který bude v pravém horním rohu. A vláčeje klec, opustili jsme Pet centrum.Nákup klece nám trval jen 52 minuty.
Jsem fakt dobrá. Radost Kluka neznala mezí …Můstek se také radoval. A ještě jsme celý večer malovali dopravní značky a symboly aby Můstek věděl, kde je miska s granulemi, miska s okurkou a kam bude trousit bobky.

Myslím, že jsem udělala dobře.Bude muset být zodpovědný za někoho,kdo je tak tupý, že ani nepozná,kde ve své kleci může „parkovat“(spát) a kde bobkovat (není třeba překládat).
Jen nevím jak Kluk ustojí, že si morče svévolně manipuluje s mrkví a okurkou a nedbná pokynů na značkách ...