Cesta za sebepoznáním

Než mé myšlenky vplují do prstů na klávesnici, než mozek otevře poklop na popelnici, chci připomenout
mojí víru v Anděli a mojí sílu.
Věřím na cit, na zázraky. Cítím vliv přírody která mou duši na nový zážitky připraví. Vše beru vždycky z více
stran a pravdu v lidských očích vždy poznám. Škoda, že lidé zapoměli na krásu co kdysi měli, životy si užívali
a sebe sami si uvědomovali jako součást každé změny, přírodní rytmus byl lidskou součástí.

Víc než jiní lidé mého věku si uvědomuju svou podstatu. Všímám si lidství a vztahů co je pojí a nerozumím
žebříčkům hodnot kde na jiné nemyslejí. Věřím v sílu slova i myšlenek, přijímat zlé pro dobrý užitek pro
tvoření vlastních námitek, po přemítání reakcí na prožitý zážitek. Jak jinak si uvědomit svoje chybování,
než sledovat své počínání a kriticky sáhnout si do duše s účelem změny své psychiky pro radostný pocit
z veselé mimiky.
S hudbou v mysli a zrakem k přírodě, našla jsem víru a trpělivost k hledání ´´smyslu života´´ .

Dlouhou cestou s meditací, bez přátel a blbých řečí, konečně jsem zjistila jak ´´já´´ a ´´Já´´ si pohlídat.
Horoskopům pravdu dávám, však ne, těm co píší kdy se ti co někdy stane. V působení dvanácti znamení kruhu zvířetníku,
s pomocí porodníků můj směr se ovlivnil znamením ´´Panna´´ cudnost mám v těle vžitou ale duši a rozpravu mám dinamickou, veselou a bájnou díky čínském duchovním žití a širokou myslí, vytvořili čínský rok a jejich roční horoskop. Vycházím na období draka na fakt, starého vědění o mém zrození a protiklad charakterizace západního horoskopu (nejvíc známý) mě donutil bádat a chtít dál poznávat. Keltské horoskopy přirovnávají ke stromům a Egypt k bohům.
Začala jsem s pocitem vlastenectví pátrat po faktech změn mé osobnosti. Touha zjistit důležitost mého bytí, důvod času mého žití. Časté stěhování a změny adres mi pomohl začít
vzpomínat na vše dobré co bylo až po zlém. Zvědavost mě provází a ještě bude, proto jsem toužila zjistit příčinu proč si vzpomínky ukládám, pro pocit říct si, že teď jsem tam, že přáním
si budoucnost vyvolám. Tak lehké jak se to píše to ale není, nežít v lidské pýše předcházelo před přáním, že se s každým rozdělím, vytěsnit sem musela myšlenku škodolibě smáti se lidskému neštěstí a hlavně nevidět scénáře :´´Kéž by se prali´´ Hodně odpadků z těch špatných myšlenek musíš odpálit, aby jsi zapoměl proč tě lidé zklamali.
Hlavně ´´Díky´´ za věření ve velkou lásku, to mě hnalo silnou parou kupředu životní cestou s osudem spjatou.
Čas vložený do mého vnitřního tvoření byl dlouhý však blažený. Číst si o lidstvu staletém s pocitem, co možná v minulém životě byla jsem.
Neuniklo ani prozření, proč seznámení i s lidmi co nevoní, je tak důležité pro větší tušení.