Empatický muž a kravské vemeno

Empatický muž a kravské vemeno

Dnes víc než kdy jindy si musím stále připomínat, že jediným řešením je láska. Je to jediná cesta, jak žít v klidu. Rozčilovat se nad tím, že se něco stalo jinak, než jsem chtěla, je k ničemu. Člověk je každý jiný. Dnes se chová pošetile, za chvíli je milý, zítra bude umíněný. Všechno jeho chování má důvod. A většinou se vyplatí nebrat to osobně.
Vidět někoho, jak se chová špatně a nepocítit zlost, to stojí hodně úsilí. Navíc, pokud se mě jeho chování osobně dotýká.
Je mi krásně, když si vzpomenu na to, jak se cítí milenci. Přesně takový pocit by v nás měl panovat každý den, i při setkání s morousem. Všichni lidé si zaslouží naši úctu, ba dokonce ten pocit úcty nás v konečném důsledku chrání před zbytečným stresem.
Já sama to neumím. Bylo to bylo fajn, kdybych to dokázala, aspoň na okamžik.
Myslím teď na to, jak mě kamarádka rozčílila a už na to myslet nechci. Zachovala se špatně, ale nic nedokážu, když z toho budu rozladěná. Nic se nezmění.
Proč se k těm, které máme rádi, chováme jako hladoví psi? Při sebemenších potížích na ně vrčíme. Neříkám že jsme tací všichni. Jak chodí po matičce zemi lidé, s nimiž je snadné dýchat, tak můžeme natrefit na ty, kterým bychom násilně a s úsměvem v oxidaci zabránili. Také v romantických filmech je nám servírován onen ideál empatického muže a vnímavé ženy. K čertu s nimi!
Víte co? Nejhorší jsou knížky typu „Proč vás muž neposlouchá a nejraději mlčí. Proč žena potřebuje dokazovat, že ji máte rád.“ Nevím jak vás, ale mně tyto tituly stresují a kazí mi náladu. Místo abychom se dívali na to, co obě pohlaví spojuje, tak je spousta kapitol popsána jen tím, co je odlišuje.
Zbytečně je pak chlap v knihách ilustrován jako uzlíček nervů co sedí zalezlej v jeskyni, žena zase jako uječená fúrie, kterou by bylo lepší obléct do svěrací kazajky.
Upřímně řečeno, mě osobně nezlehčilo život, když jsem si přečetla, že silné pohlaví chodí dumat do svých „jeskyní.“ (Ať už za jeskyň slouží hrabání se v autě, kutění v dílně, nebo přesčasy v práci.)
NAOPAK! Každá vteřina jeho pobytu ve mně zvyšuje napětí. Po čtvrthodině mám pocit že vybuchnu a jdu ho do jeho jeskyně navštívit. Na vyrušení z mužovy meditace ohledně vlnového chování a existence fotonů chlap zareaguje podrážděně což má fatální následky na ženinu psychiku. Jde zpět do svého sektoru; nejčastěji do kuchyně; a užírá se pocitem, že ji muž nepotřebuje, nemá rád. Nakonec ze všech indicií vydedukuje, že o ni nemá zájem ba dokonce se s ní chce rozejít. Proto až muž dorazí do společného sektoru, je udiven ženiným strohým chováním. Zatímco žena dychtivě očekává, že odtažitostí v muži vyvolá zvědavost, muž se rozhodne nechat ji na pokoji, „však ona se jí nálada zlepší.“
BUCH! To je to nejhorší, co se ženě může stát! Dělá jakože nic, s tím, že ji muž bude dobývat. Milý zlatý se místo toho s požitkem rozvalí do gauče a pustí si v televizi dokument o stíhacích letounech.
„To je konec!“ letí jí hlavou. Naprosto mně ignoruje a navíc teď i provokuje!
-Toliko dobrý příklad špatného ženského uvažování.

Co z toho vyplývá?
Co chceš, aby lidi dělali tobě, čiň i ty jim.
Moudrá žena nechá rytíře, astronauta, vojáka či presidenta dumat jak dlouho muž chce. V okamžiku, kdy se hrdina vrátí na zem, je mu jeho družka k dispozici, ale nevnucuje se mu.
Pokud chceš, aby byl muž k tobě milý, buď na něj milá, pokud chceš, aby tě muž objímal, objímej ho. Nejde brát, když neinvestuješ.
Je to, jakoby sis koupil krávu a myslel si, že jí v vemena automaticky poteče mléko. Není tomu tak. Musíš tahat za struky, abys něco získal..