Bláznivá dovolená 1 aneb Fretka v kleci

Prázdniny jsou v plném proudu, tudíž i já jsem kamsi vyrazila naplno si je užívat. Jenže zatímco ostatní zamířili k moři se slunit nebo na hory za účelem lyžovačky, my s Panem Božským jsme se chopili role hlídačů nejen dvou místností a vcelku neškodných květin, ale i několika rozmanitých druhů zvířat. A tak jsem poznala život fretky Fatimy, která má tak dlouhý zadek, že se občas netrefí do záchodu, pochopila ustálenou frázi „smrdíš jako tchoř“ a zocelila svůj žaludek každodenním uklízením fretčího záchodu. Stala jsem se opatrovatelkou morčete Figara, které by potřebovalo léčení, protože se stalo závislým na mrkvi a nemůže bez ní normálně fungovat, přičemž prožívá hluboké stavy absťáku, kdy je ustrašené a paranoidní. Byla jsem hlídačem kotěte Tygra, které si oblíbilo nejvzdálenější záhonek květin a nic si nedělalo z toho, že jsme ho ustrašeně hledali a doufali, že ho nezakousl sousedovic pes, protože v tom případě bychom my zakousli jeho i se sousedy. Kromě jiného jsem se také zúčastnila boje s všudypřítomnými mravenci, kteří provedli invazi do domu skrze díry ve zdi, chytila bronz, snědla kupu čokolády, podívala se na filmy, které jsem už dlouho chtěla vidět, prodělala své první hadí kousnutí (až na to, že to vůbec nebylo kousnutí a natož hadí), nepřečetla a nenapsala ani řádku, udělala snad tisíc fotek, vstoupila na soukromý pozemek a zamilovala se zase o něco víc. A než jsem se nadála, byl tomu všemu konec. Dovolená s pořadovým číslem jedna skončila a já s taškou narvanou k prasknutí odjela autobusem městské hromadné dopravy domů, kde jsem se sotva rozkoukala a už se zase někam jelo….