Padající krajíc

Ach jo, už zase. To je snad nějaký naschvál. Vážně byste netušili, kolik v sobě jeden nevinný chleba skrývá nebezpečí. Tak zaprvé. Jsme dost líní na to, že se nám ani nechce koupit něco k jídlu. Není čas lézt do potravin, co bychom tam vlastně dělali? Neboť jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná. No dobře, nakonec tu dvacku dohromady nějak dáme. Ale co dál? Suchá večeře? Ani náhodou. A hnedle tu máme druhý problém.

A ono, snažíme-li se nic nedělat, aby se nic nepokazilo, stejně se to pokazí. Takže krájíme. To může být velice zlé. Ohlodaný krajíc nebo uříznutý prst? Naštěstí však moderní doba nabízí moderní řešení. Koupit si rovnou už nakrájený bochník!

Jistěže, jenže suchý je pořád. Takže mažeme. A tady nás chce svět dostat. To máte jedno, jestli si vyberete máslo, marmeládu, nebo med. I když! Raději bych zvolila něco jednoduššího, co se snadněji uklízí. Ono totiž namazaný krajíc padá na zem dost často. Malý talířek, moc chlebíčků a chleba bác. A vždycky špatně. Přistane na namazané straně. Ale jak to?

Vysvětlení je opravdu jednoduché. Neštěstí spočívá v tom, že když chleba zahájí svůj pád, dostane se do rotace. A padá a padá a padá. Výška pádu však zpravidla nestačí na celou otočku kolem své osy, neboť stoly bývají příliš nízké. To je k zlosti.

A řešení? Na chlebový problém v podstatě nereálné. Připravujte si snídani na chůdách, nebo taky před katastrofou vyhazujte chleby do vzduchu. Anebo je vůbec nejezte.
A co takhle namazat ho z druhé strany?