psí dopis psí sestřičce

Milá Asto!

Jako tvůj bratr , ti děkuji za krásný , byť dosti nahněvaný dopis.

Máme se výborně.Můj páníček začal pracovat v masokombinátu,tak mám salámky a tlačenky každičký den. Paráda. Jen musím trošku držet linii.A jak víš v našem věku, už je každé deko navíc, problémem. Konečně se taky trošku ochladilo, protože to vedro ,bylo k nevydržení.

K tvému velkému problému. Píšeš, že když vycházíte ven na procházku tak tě tvá panička drží na vodítku, dokonce ti na pusu dává nějaký nesmyslný náhubek. To je hrozné. Vím, jak se cítíš.Nic nemůžeš pořádně očichat, nic olíznout. Pořád paničce u nohou. Nemůžeš se nikam rozběhnout. A venku je tolik zajímavého. Tolik vůní na každém rohu. Já netuším, proč, když doteďka jsi běhala volná. To jsem ti vždycky záviděl.
Ale zase na druhé straně ,alespoň cítíš a poznáváš, jaké pocity mám já. Celý svůj dosavadní život trávím jen a jen na řetězu. Pořád u boudy. Ty, třebaže na vodítku, můžeš s paničkou vidět kus světa. Pěkně se projít, proběhnout. Můj celý svět je kruh tři metry . Milionkrát denně dokola. Bavilo by tě to? Určitě ne. Buď šťastná, dostaneš se ven, vidíš se s ostatními kamarády. Já tady si akorát povídám s Rekem od sousedů.

Jenže vždycky v nejlepším vyběhne páníček, a seřve nás, že je noc a máme být zticha. Se jeden nezavděčí.
Buď ráda. Jsi sic pořád u nohou své paničky,ale vidíš kus světa. Pokud se jí teda chce jít .
Co já tady. I na záchod můžu akorát tak za boudu,kde mně může každý vidět.Hrozné.
Pokud se ti ale tvůj nynější život nebude pozdávat, klidně si vem doma volno a přijeď.
U nás je místa dost.Přenechám ti ložnici a páníček tě rád uvidí.
Ještě ti řeknu co jsem prožil minulý týden. Utekl jsem. To bylo pozdvižení. Nějak jsem se chtěl podívat co je za plotem, jestli má Rek opravdu tak velký kotec, jak se pořád chlubí. Má. Musím přiznat, že říkal pravdu.

Ale ten blázinec jsi měla vidět. Pán domácí mne pustil.Prý abych se trošku proběhl. Protáhl staré kosti. Jsem neváhal ani vteřinu. Šup přes hromadu dřeva u plotu. Už mne nebylo. Celé odpoledne mne páníček i jeho děti hledali po vesnici.Dokonce na mně křičeli nějací cizí lidé. Našli mne až u Rity.
Ještě dneska mně bolí zadek. Dostal jsem co proto.
Ty buď ráda kde jsi.Sic nemůžeš volně pobíhat,ale nejsi přivázána. To je děs.
Přeji ti krásné sny plné kostiček.

Tvůj brácha Alík.