První rande

První rande
Každý z nás jistě na nějakém tom rande byl a kdo říká, že ne, tak buď lže, a nebo vážně pochybuji o jeho schopnosti navazovat sociální vztahy. Touto menšinou se zabývat nebudu.
Nu, říkáte, před prvním randem býváte nervózní? Ano, tento eustres vás může hnát dál. Pokud ovšem týden před oním dnem trpíte průjmem či poruchami zažívání, řadil bych vás do skupiny vysoce nebezpečných trémistů, kteří díky svému ustavičnému sezení na záchodě, můžou přivodit spolubydlícím pěkné bolení břicha.V tuto chvíli je dobré rande domluvit den předem nebo ho radši zrušit, protože pokud byste neomdleli už cestou, tak by to s vámi při vší pravděpodobnosti seklo, když byste se setkali s druhou stranou.
Ti z vás, kteří jsou lehce nervózní a v příjemném rozpoložení, mohou z rande udělat příjemné posezení. Tomu ovšem předchází náležitá příprava, která se liší délkou časovou, především v porovnání muž versus žena. Srovnání je, drazí přátelé, úsměvné.
Muž 2 hodiny před hodinou H: „Hm, abych za chvíli vyrazil.“ Otevře skříň, a jelikož má dvoje džíny, po málu triček a nějakou košili, tak si na sebe vezme to, co nejméně smrdí a vyrazí.
Žena ráno před večerní schůzkou: „Ježíši Kriste, už je tolik hodin(9 ráno, schůzka v 19 hodin), já nemám nic připraveného!“ Vrhne se na svoje čtyři plné skříně a šest hodin se převléká, dokud nenajde tu kýženou kombinaci barev a značek. Pak se objeví dilema, jak se nalíčit a učesat. Nakonec vyráží a přijde buď pozdě nebo jen tak tak.
Konečně nadešla ta hodina. Není horšího začátku než když jdeme k protějšku a těsně před ním zakopneme a spadneme do kaluže. Nebo se představujeme a vypadne nám žvýkačka či vylétne nějaká ta nezbedná slinka z našich úst.
Když přežijeme první pět minut, tak máme z poloviny vyhráno. Poté už sedíme v nějaké kavárně a rozverně povídáme. Nejhorší je, když tam narazíme na nějakou zhrzenou duši, co se do nás beznadějně zamilovala a nemůžeme jí vysvětlit, že prostě zájem nemáme. A co více, pokud si nás najde naše agresivní ex se záměrem nám to překazit. Radši se zvedněme a utíkejme, co nám síly stačí.
Pokud se rande vydařilo, není co řešit. No a pokud ne, není stejně, co řešit, poněvadž život jde dál a my s ním. Nebo má cenu brečet nad hračkami, co nám spadly do kanálu?