Princezna Koloběžka první

Přišla mi e-mailem zpráva, že se pořádá soutěž v napsání čehokoli o čemkoli, s tím, že dílo musí obsahovat tyto kouzelná slovíčka: aktivní, názor, fantazie, slovo, soud, a není limitované počtem slov.

A je to. Slovíčka jsem pěkně použil. Kde? No, přece o kousek výš, koukněte. Jsou tučně napsaná a pěkně vedle sebe, aby žádné nechybělo. A podmínky soutěže? Ty jsem splnil stoprocentně. A teď už mohu v klidu psát bez povinných slůvek. Soutěžní pravidla jsem přesně dodržel…

Ano, pochopili jste správně. Jsem klasický vyčůraný Čech! Nic mi není cizí, zákony a pravidla mám k tomu, abych je obcházel. A vlastní názor? Kam vítr, tam plášť, znáte to…

Ale dost! Teď už vážně. Je to zajímavá myšlenka, a dobře hozená rukavice pro ty, kdo mají velké srdce a velkou fantazii. Prostě pro všechny psavce.

Vím, že nikoho můj názor nezajímá, ani zde nechci poučovat či soudit, ale jak se říká, aktivitě se meze nekladou, a tak se i já k soutěži připojím a pár svých slov sem přidám…

Aktivní soud. Prosté spojení dvou zajímavých slov. Jak krásně se to nabízí. A jak krásně se to čte. Ale kdo zná liknavost soudů, bere tato dvě slova jako přidrzlou fantazii. Pro někoho k zasmání, pro jiné, co měli se soudem již něco do činění, a nebojím se toho slova použít, výsměch.

Čekat na vyřešení soudního sporu několik let je, dle mého názoru, naprosto trestuhodné. Zvlášť pro nezávislou soudní stolici. Samozřejmě soudci na to mají jiný názor. Staví se k celé věci po svém. Je jich málo a potřebují přidat na výplatách. Jak arogantní a nezodpovědné. Kdyby nebyli tak aktivní v řešení, pro ně výhodných kauz, brali soudnictví jako opravdu nezávislou justici a svou životní cestu, ne jako svůj výhodný, nikým nepostihnutelný byznys, možná bychom i my, řadoví občané, na ně změnili názor a pohlíželi s respektem… (uff, to je ale souvětí).

Zatím nás ale jako soudkyně vyjde daleko levněji Werichova „princezna Koloběžka první“. Konečně začne soudit spravedlivě a bez úplatků. A troufám si tvrdit, že i čekací doba se zkrátí na minimum.

Jo, a abych nezapomněl, ještě nám zbyde na důchody…

Klaní se Váš, až někdy moc aktivní V. Dyk.