Anotace: Protože Paříž je zkrátka městem mého života.
Sedím si takhle v jedné zapadlé uličce poblíž Louvru, upíjím své napěněné latté a poočku pokukuji po snědém číšníkovi z vedlejší restaurace. V tu chvíli se ke mně přitočí fešný prodavač květin a z obrovského košíku vytáhne červenou růži, kterou mi se slovy "Vous êtes belle" položí na stolek. Už už vytahuji slovník, abych si přeložila, jestli jde o žádost o ruku nebo prosbu o peníze, ale vtom je pryč a já se opět začínám roztékat blahem. Jsem v Paříži a v žádném případě nechci jinam!
Město lásky poprvé navštěvuji na základní škole a jako anticestovatelka jsem naprosto nepřipravená na to, co mě má potkat. Ve sportovních botech, neforemných kalhotách a vytahaném tričku si to štráduji se skupinou českých batůžkářů po Champs-Élysées a nestačím se divit. Všechno je tak barevné a obrovské, nemluvě o všech těch rozmanitých lidech a všudypřítomné pozitivní atmosféře. To, že se chovám vskutku buransky, mi dochází po sledu událostí, počínajících mastným obědem za deset euro u McDonaldu, přes hodinové focení vyšpulených pus u Vítězného oblouku až po darování všech drobných pobudovi, hrajícímu v metru na harmoniku. Při pohledu na všechny ty krásné pařížské dámy si dávám předsevzetí - jednou budu jako ony, přísahám!
Šanci dostát své přísaze dostávám o několik let později, kdy mi mí drazí rodičové dávají na výběr - řidičák, nebo úžasná dovolená ve Francii. Sny o řízení nejnovějšího modelu Audi ukládám do nejzazšího koutu mozku a společně se sestrou vyrážím vstříc lásce svého života.
Francouzská krasavice je co minutu samé překvapení. Nechává nás objevovat architektonické krásy, které ve svých útrobách ukrývají mnohem více než jen ztracené střípky historie, učarovává nám ladností svých křivek. Je nezištná a moc dobře ví, čím může zaujmout náctiletá "telata". Panoráma, jaké se mi naskytnulo z Eiffelovky, jsem neviděla od doby, kdy jsem ve školce z donucení vyšplhala na Petřín. A i když trpím závratí, pro ten výhled bych zvracela od rána do večera. Sestra na tom byla hodně podobně. Celý pobyt byla milá a uznejte - jak často se tohle stává u patnáctileté puberťačky? Kéž bych si mohla vzít kus Paříže s sebou, rozhodně bych tím dost ulevila rodičům.
Abych se tu však jen nerozplývala, zkusím najít něco, co mi na Paříži vadí. Vráskou na kráse tohoto majestátného města je stoprocentně metro. Nebudeme si nic nalhávat - žádné metro není luxusní, ale pařížské je skutečně odporné. Pokud by ho daňoví poplatníci nechali vyspravit a zredukovali počet žebráků, kteří sice skvěle hrají na kdejaký nástroj, ale jsou otravní jak osina v zadku, byla by Paříž bez chybičky.
Brzy se chystám do Francie znovu. Rozhodla jsem se bezprostředně poté, co mi přítel oznámil, že sice procestoval čtvrt planety, ale na Paříž si ještě nenašel čas. Řekli jsme si tedy, že to pojmeme jako hodně, hodně brzkou svatební cestu a procestujeme si celou zemi. Doufám, že až opětovně vkročím na pařížskou půdu, neopadne mé nadšení. Procestovala jsem mnoho evropských měst a každé má něco do sebe. Paříž je však jen jedna.
...fejeton se mi četl moc hezky a přeji ti hodně štěstí na nové cestě...:-)
03.01.2015 23:17:19 | Jort