Anotace: ...je občas užitečná:)
Asertivita
Smích mi tančí na dlani,
kroutí se pomalu,
nejsou to náhodou vorvani?
Ne nejsou, to je jen to nepopsatelný svrbění, kdybyste nejradši tomu druhýmu účastníkovi rozhovoru vrazili facku. Ta bezmoc, kdy se radši nedíváte na Tu druhou osobu, protože jste vysoce civilizovaní, aktualizovaní, prošli jste kurzem asertivity za 30táců a teď přece neztratíte nerva. Oukej druhý uklidňující pohled do dlaně a pak se určitě ovládnu…
To néééé je tam už žirafa, totální nasranost ji vykouzlila ten elegantně klenutej dlouhej krk a vítězoslavně vystrčila růžky. Trpce se usměju, musím okamžitě změnit taktiku, pohled vzhůru s pozvednutým obočím to jistí. Nepříjemnýho protivníka vmžiku rozhodíte do vám pohodlný polohy. Pak jen stačí při pohybu hlavou zpět zastavit přímo na jeho čele a vsugerovat mu tam olbřímý beďar s bílou čepicí. Jo jo, už teď mi moje ego tleská. Jsem si jistější v kramflecích, nasazuji profi „asertivní“ výraz a poslouchám co se Tomu vlastně nelíbí.
Nedá se to poslouchat, zase…
Takže:
Řeknu ti to hezky česky,
Nebuď prase co nezná necky,
Řeknu ti to hezky vřele,
Vyhov mi,
Neb táhni do prdele
Já se tvářím účastně, kývám a myslím na něco úplně jiného. Zvláštní, uši se sice nedají zavřít, ale přesto si téměř nic nepamatuji. Úchylka nebo asertivita? Odpoutání smyslů? ;-))
04.12.2015 12:18:12 | Lighter
nám říkali že pro zklidnění si protějšek mám představit nahatý...ovšem někdy je to spíš na obtíž...
04.12.2015 11:18:31 | enigman
Jo? Někdy je nejlepší se prostě normálně, zdravě nasrat. A ani třicet tisíc to nestojí. :oD Dobrý. ST
04.12.2015 09:23:32 | Tichá meluzína