Denní snění

Často sním s otevřenýma očima, tedy ve dne, představuji si situace, které by mohly být užitečné a příjemné.

Za poslední leta sním o prožitcích se zemřelým synem. Možná by si někdo mohl myslet, že jsem divná, ale já si ráda představuji co bychom spolu mohli dělat, co uvařit nebo upéci, co koupit, kam ho zavézt, s čím mu pomoci. Tak lépe snáším, že už tady není.

Abych to upřesnila, můj syn byl tělesně postižený a ve svých snech ho beru takového jaký byl. Proto potřeboval ve všem pomáhat.

Ráno snídaně, pak chvilka v koupelně a už prožíváme den naplno.

Dnes třeba bychom dopoledne mohli zajet do archivu (byl vystudovaný historik), a bádání ho moc bavilo a drželo ho při životě. Vozila jsem ho autem, protože v takovéto situaci nejde bez osobního vozidla fungovat.

V archivu se zdržíme asi dvě hodiny listováním a ofotografováváním denního tisku z První republiky. Toto období ho zajímalo nejvíce a hodně se mu věnoval. Většinou už před příjezdem máme potřebné tiskoviny nachystané a můžeme se plně věnovat bádání. Naučila jsem se to i já, protože bez mé pomoci by to prostě nešlo. V těch tiskovinách se dá taky mimochodem najít plno zajímavostí, třeba i o našich příbuzných předcích, což si vždy se zájmem přečtu a občas se dozvím co jsem nevěděla nebo upřesním nějaké matné vzpomínky. Skutečně, naše rodina byla dříve v tomto městě známá.

Potom zajedeme cestou zpět do nákupního centra, pro mléko, ovoce a sýry. Oběd je připravený, zeleninová polévka, pečené kuře s brambory a jablečný kompot, po návratu jen ohřeji. Pak je nutné dodržet odpočinek, spolu taky provedeme životně důležitou rehabilitaci, nezapomenout na léky a zase odpočinek. Později si pak uvaříme voňavý čaj, k tomu vločkové sušenky s oříšky a čokoládou a nějaké ovoce. Před večeří ještě krátkou procházku jen kde to s vozíčkem zvládneme. Než jídlo nachystám, tak chvíli úprava archivního materiálu v počítači, aby se další dny mohl pustit do práce kterou později zašle k publikaci.

Pak v klidu večeře. Myslím, že by si dal domácí sekanou s chlebem. Ta mu chutnala vždy.

Po večerní koupeli už před spánkem jen četba nebo poslech nějakého zajímavého audia.

A jeden den v mém snění je u konce a už se těším na další.Jsem u toho jen já, ale věřím, že i syn z toho něco má.

Moc ráda bych tohle všechno nebo aspoň něco ve skutečnosti ještě prožila, ovšem to už možné není, ale tyto sny mi to vynahrazují.

Myslím, že kdo zažil něco podobného, tak mne chápe.