Anotace: Také vstáváte tak rádi jako já?
Člověk je zbitej jako toulavej čokl a vůbec se mu nechce z tepla postele/domova do té zimy, tmy a práce. Ale to je ta "vymoženost" civilizace. Musíme, i když se nám nechce a nic s tím nenadělají ani všechna naše dobrá předsevzetí.
Taky, komu by se chtělo? Vždycky si takhle ráno, když šlapu s hrstkou podobně šťastných bláznů, vzpomenu, jak se se mnou loučí doma můj kocour. Znuděně zvedne hlavu, zívne si, protáhne a otočí na druhej bok. A mohu přísahat, že slyším, jak zavrčí směrem ke mně: "A větší kravál při tom už dělat nemůžeš?"
O co bych byl šťastnější jako DoRozKo (rozuměj - domácí rozmazlovaná kočka). Asi na tom budu muset zapracovat, až budeme příště řešit mou reinkarnaci. A nebude mi ani vadit, když mě páníček vykastruje a odčerví. (I když to první asi kecám, vadit mi to bude.) :-)
Výborně další kočičí! Udělal jsi mi radost... promiň, nějak jsem zazdila hlavní myšlenku a soustředila se na vedlejšího, ale ne méně důležitého kocoura. Termín DoRozKo slyším prvně, ale moc líbí. Držím palce při reinkarnaci. ST. :-))
25.01.2017 11:22:48 | Iva Husárková
Děkuji. Nikdo na světě se nemá tak dobře jako naši kočičáci :-))Mám podezření že i bůh byl kočka.
25.01.2017 12:38:59 | kasparoza
vstávám milej brachu ve čtyři a beze strachu...:-)
a kocour už jsi byl...nač se vracet:-)
24.01.2017 18:29:41 | básněnka