Okamžiky

Světe! Slyš má slova. Slyš je celá Praho!. Ať celá země vidí, kdo mi působí žal. Kdo mi srdce vzal, do ruličky zmuchlal. Muž, zván Martin Kotva (Veliferus). Mé duši se jeví jako Ďábel. S tváří anděla, bere duše a pak je odkopne. Mě duši vzal. Citím jen žal, bolest, smutek, utrpení, zoufalství a prázdno. Všechna radost a naděje, všechen smích se z mého srdce a z moji duše navždy vytratil. Děkuji ti za to. Už nikdy se nebudu smát. Zbyl mi jenom pláč.
Já mu lásku svou dala. On ji do špíny zahodil. Už ani nemůžu plakat. Má láska k němu je bezmezná. Svůj život bych i za jeho dala. Ale on je jak prázdná lastura.
Dal přednost dlouhým blonďatým vlasům. A pochybné kráse před rozumem.
Slyš celé Praho, kdo mě ničí tak, že přemýšlím už jen nad smrtí. Cítím se ponížena. Utápím se v zoufalství. Zbývá mi už jen si hodit provaz kolem krku a ukončit tak svůj život.
Ach Bože, potrestej toho Satana. Ať má moje duše konečně klid.