Podmořský svět

V dobách, kdy jsme jezdili s dětmi k moři, jsme si ho užívali. Oprostili jsme se od denní rutiny a s kluky jsme plavali a dováděli ve vlnách. Postupně jak děti odrostly, jsme zjistili, že nás povalování na pláži moc nebaví a dali jsme si pár let pauzu.

Pak nás ale naše vnučky naučily koukat pod vodu s brýlemi a šnorchlovat. To objevování podmořského světa dalo našemu životu o dovolené u moře nový rozměr. Klid pod hladinou, hejna rybiček, skály a paprsky, pronikající průzračnou vodou, to je jedním slovem nádhera. Na povrchu se tříští vlny o břeh, ale pod hladinou je nekonečný klid. Tak vnímám, že i náš vnitřní svět je jiný, než se jeví z vnějšku. Na povrchu jsou emoce, myšlenky a uvnitř je klid, který když jednou zažijeme, tak už víme, že nic není tak jak se zdá.

Naše zdokonalování ve šnorchlování posunul náš domácí Josip. Jako typický Chorvat byl mořem odkojený a potápěl se několik metrů pod hladinu. Břehy u Šibeniku padají kolmo do moře. Josip, aby se trochu předvedl, se vždycky potopil ke dnu, pak vyplaval nad hladinu a mocným dechem vyfoukl vodu ze šnorchlu a hned se zase potopil. To jsme tedy museli vyzkoušet. Postupně jsme se to taky naučili. Potápěli jsme se pro mušličky a měli radost jak malé děti.

Od té doby jsme projezdili pár míst, až nám učaroval malý kemp nedaleko Opatije. Křišťálová voda, rybičky, rozeklané skály, padající do moře a strmá úbočí, porostlá bujnou vegetací se starými duby, je pro naše dobrodružná srdce to pravé ořechové. U moře jsme si našli malý plácek, kde dopoledne bývá naprostý klid. Proplouváme okolo skal, pod námi je hloubka několik metrů, kde skály mizí v hloubce. Přesto však máme pořád na dosah břeh s výstupky na skalách, kde si můžeme na chvíli odpočinout nebo vyčistit zamlžené brýle. Dříve jsem si neuměla představit, že bych si to mohla takhle užít. Neustále jsme měla trochu obavy, co je tam pod vodou a plavat okolo skály no to vůbec, všechno vypadalo příliš nebezpečně. Teď, když proplouvám hejny rybiček, pozoruji, jak se pasou na skalách, porostlých podmořskou vegetací, jsem jako „ryba ve vodě“.

A tak jsme si i letos užívali podmořský svět a laskaly nás sluneční paprsky. Tak ahoj moře a těšíme se zase na shledání.