Idiom

Nejčastější vstup do povětšinou plytkého hovoru.

 

(Aneb vůbec nevím co napsat, co říct, a ani mě nezajímá, jestli se máš dobře.)

 

Co na to odpovědět? Nadužívaným ´dobře´? 

Odpověď spadající do kategorie frazeologismů, tedy idiotským idiomů. Pravda, trochu překvapivě, nastudujeme-li si definici frazeologismů, tzv. frazémů.

Může být příslovce ´dobře´ mnohovýznamové? 

Jistě. Uvážíme-li, že takto odpovídá člověk s náladou na hovno, zkurvenou životní situací nebo v lepším případě s nezájmem pokračovat v hovoru.

 

Ale jak tedy odpovědět? 

"Pěkně. Pěkně na hovno."?

-"A copak se děje?"

A rázem máme na krku šťourala, který si hodlá spravit náladu na našem skandálním žití.

 

Pravda je taková, že i kdybychom chtěli odpovědět popravdě, nestačila by nám k tomu čtvrtka A4, ani v kombinaci s těsnopisem. Život každého z nás má přece mnoho rovin či oblastí a v každé z nich pociťujeme různou tendenci - někdy zlepšující, jindy zhoršující. Paušalizovat celý náš (jistě pestrý) život do jednoho průměrujícího slova ´dobře´ nelze.

Nebo lze, ale pak se bavíme o idiotském idiomu.

 

V nějakém motivačním chorobopisu jsem se dočetl, že bych vždy měl odpovídat: Báječně!

Život se pak skutečně stane báječným! 

Určitě vyzkouším, později.

 

Nyní mi přišla sms od holky, kterou jsem sedm let neviděl, a kterou jsem za dost obskurních okolností pomiloval v jednom cizím městě, v nějakém obřím hotelu s chodbami do zatáčky.

Její lakonické: Ahoj, jak se máš?

mě dovedlo sem. Ke klávesnici. 

Normálně odepisuju: Víš dobře, že tuhle otázku nesnáším.

Jenže ona to právě neví.

 

"Dobře. A ty?"

"Dobře. Pamatuješ si na mě vůbec?"

 

Ale to už je zas jinej příběh...