o tobectví

Rád bych v této úvaze představil další svoje soukromé slovo: "tobectví" - jde o složeninu dvou slov, "sobectví" a "ty", čili dalo by se ve zkratce říct "sobectví orientované na někoho jiného, než je onen sobec".

Sobectví orientované na někoho jiného? Není to protimluv? V tomto případě není: Situace je taková, že osoba postižená tobectvím se snaží druhému člověku jakoby "pomoct": ovšem pomoct nikoli proto, aby z toho měl prospěch onen člověk, ale proto, aby se cítil líp daný tobec. Takový druh pomoci je kvalifikován jako tobectví tehdy, když taková "pomoc" vlastně škodí: tlačí toho, komu se "pomáhá" do nějaké horší situace, než kdyby daný tobec svoje tobectví potlačil. A také je kvalifikovaná jako tobectví pouze v případě, když je "pomáhanému" nucena.

Krásný ilustrační příklad by se dal najít v rodině, kde rodiče tlačí na svého potomka "pro jeho dobro" například do nějakého zaměstnání nebo způsobu života. Ale je to "ten nejlepší život" podle jejich představ a nikoli jeho: mají dobrý pocit, že pro něj udělali to nejlepší - a kvůli tomuto pocitu potomka k dané situaci nutí. Tomu to následně škodí tím, že je tlačen k tomu, aby si vybral jinou budoucnost, než sám vnitřně chce.

Tobectví je totiž narozdíl od klasického sobectví ošidné v tom, že tobec nemá kvůli svým činům výčitky svědomí, protože "přece jedná v zájmu toho druhého" a nikoli ve svém vlastním. To je ovšem iluze, protože jde o "pomoc" poskytovanou a vnucenou, proto, aby měl dobrý pocit tobec a o člověka, kterému je "pomáháno", vlastně jde až ve druhé řadě.

Dalším příkladem tobectví by mohla být snaha měnit nějakého člověka, například v partnerském vztahu: partnerovi se nelíbí nějaká vlastnost druhého partnera a tak vyvíjí nějaký tlak, aby se onen změnil: tvrdí, že ho chce "motivovat", ale je to proto, že on sám chce, aby partner takový byl. Opět pravděpodobně nemá výčitky svědomí, protože "přece jedná v jeho zájmu a pro jeho dobro."

Má úvaha se ovšem nesnaží říct, že bychom neměli pomáhat ostatním pro svůj dobrý pocit: neměli bychom pouze druhé k této své "pomoci" nutit a touto "pomocí" jim vlastně ubližovat.

Například tento článek - je jeho psaní (a obecně pomáhání lidem na nějakém internetovém fóru) tobectvím? Sám mám jistě dobrý pocit, když jej píšu a pocit, že pomáhám: ovšem v mojí definici jsem za jednu z charakteristik tobectví definoval nucení: a kdo nechce, prostě článek přestane číst (nebo danou radu na fóru přelétne očima) a není tlačen k tomu, aby daný text nutně přijal a nutně se jím řídil.

Takže pomáhejme ostatním, to rozhodně ano: ale svoji pomoc jim nevnucujme proti jejich vůli.