I lůzr se vrací

Historie

 

se ráda hlásí o slovo

taky se ráda připomíná

Vůbec nejraději opakuje

 

Ve druhé polovici roku "dva dvacet" jsem byl také na stejnèm místě

Ano, i lůrz se může vracet na místo činu.

Aquapark Bruntál

 

před necelými dvěma léty (jako i dnes) měla službu plavčíka blonden v mém věku. A opět byla  nepřehlédnutelná. Něco málo přes půldruhého metru výšky a jen o několik málo decimetrů méně pak v obvodu hrudi.

Krev a mléko, ach

 

Tenkrát v září dvacet došlo k takové drobné historce.

 

Totiž pod střechou krytého bazénu měli návštěvníci otočená lehátka z plastu tak, aby mohli sledovat vodní plochy i dění kolem nich.

Ne tak ( tehdy ještě v přijatelné tělesné formě) básník, ale též fyzicky pracující dělník ručního třídění rozměrných balíků u národního doručovatelé zásilek s notně pošramocenou pověstí.

Poeta na krátké dovolené v polovině září, navzdory jiným lidem, otáčel své lehátko proti obrovské prosklené ploše, aby posbíral co nejvíce paprsků chřadnoucího slunce.

To neuniklo pozornosti plavčice a přistoupila až k němu řkouce:

"Pane já už vás nějakou dobu sleduju, vy se mi tady točíte jako květ slunečnice za sluncem"

Usmál jsem se s vysvětlením, že mám důvodné obavy, že si těchto radovánek užívám naposledy. 
Jednak druhá polovina září a druhak obavy z retrikcí vlády!

 

Familiárně se náklonila aby mi řekla:

"Podruhé si to zavřít nedovolí. Obáváte se pane zbytečně!"

 

Jak to dopadlo jistě všichni víte...

 

V roce 2021 jsem byl plonk a jako dlouhodobě nezaměstnaný, jsem sotva zaplatil z podpory nájem. Nebylo ani na koupaliště, natož aquapark

 

Tak tedy po necelých dvou letech na stejném místě.

 

Už jsem potřeboval upustit páru

Sice pro našince žijícího na okraji úplně všeho

je výdaj za čtyřhodinový aquapark a cesta vlakem tam a zpět plně srovnatelný se mzdou za jeden pracovní den,

ale co už!

Je nutné občas opustit panelákové gheto a poznat totéž na jiném místě

A neškudlit stále do porcelánového prasátka

 

S láskou Váš (š)Kudlák