Anotace: …
Neděle
Den který Hospodin ustanovil jako den bez konání dnem pokoje klidu
Usnul jsem hodně po půlnoci ale již po páté z mi neznámých příčin procitl
a od té doby se bezmyšlenkovitě šoulám linoleem podlahové plochy
Otevřeným oknem mi vstupují do uší hrdelní projevy okřídlených
S úderem sedmé jde za houpání v kolenou několik pásků co přečkali noc v noclehárně Armády spásy
Nebo někde u teplovodního potrubí.
Prozatím dveře kvelbu pozorují z uctivé vzdálenosti
Jejich nedostupnost je ještě navíc umocněna železnou mříží
Vietnamec má na obrovském banneru uvedeno otevření magazínu v 7.00 hod ale zatím zde není.
Muži bez trvalého bydliště se začínají ošívat
V doprovodu kdovíjak nabytého kola jde jeden z výše uvedené skupiny.
Míří sice k obchůdku ale předběhne jej oplácaná šestnáctka provázená drobným mladíkem. Tito navzdory pohledům mužů se strništi i ostře řezanými rysy - zaujímají místo jen dva metry od mříže umožňující po otevření vstup
Lehce opálený holohlavý muž automaticky vkládá kolo do stojanu a z vedle stojící bedny která mu již dlouho slouží jako křeslo - odebírá provizorní popelník.
Ten elegantně uchopí vysype jej do nerezového válce podobného velké plechovce od barvy a tento v rychlém sledu odnáší k překvapení oplácené střízlika i v okně stojícího básníka - do blízkého kontejneru.
Básník žasne
Ten muž se chová tak jakoby tyto činnosti dělal u sebe v obýváku
Ono i člověk na ulici chce mít zkrátka něco svého
I své rituály ( mumlá si tlustý poeta pod chřípím)
Jakmile to udělá - omete letáky plechovou bednu o rozměrech metr krát osmdesát centimetrů - výšce asi šedesát centimetrů aby se bryskně i nenuceně na oplechové pudlo posadil.
Toto před dvěma lety sloužilo jako dočasné úložiště denního tisku i bulváru, které kurýr noc co noc s železnou pravidelností ládoval přesně o půl třetí! Kamenná trafika zkolabovala v době pandemie.
Nyní je ale neděle převážná většina lidí v panelácích slastně spí anebo se věnují něžnému milování
Lidem bez přístřeší schází úvodní dávka alkoholu v podobě piva
To prý proto aby byl jejich život venku snesitelnější
Mrzutý básník píšící údajně civilní poezii přešlapuje u okna bytu spňujícího status navoněné bídy
Z patra (ale též spatra) hodnotí amorfní pomačkané rozcuchané týpky hypnotizující dvířka i mříže tmavého krámku.
Je deset minut po sedmé a na místo určené pro invalidy odstavuje svou burácivou otlučenou dodávku s dieslovým motororem - silně nevyspalý Vietnamec
Ježíš to se ti podařilo Márty. Tož ale po sedmé, (samože hned jak shlédneš panoptikum z okna), je čas na kávu a balit batoh, ty vlastně to somradlo:-), které zde kdysi vzpomínals. Z Bohumína jedou vlaky, a směrem Krásno :-) Zde ustane konání sedm dní. Měj se prima!
21.05.2023 18:03:48 | Vivien