S ním je všechno jiné

Umíte si představit život bez hrnku na kávu? Pravděpodobně jste o tom ani nikdy neuvažovali, přesto bude vaše impulzivní odpověď znít: "Samozřejmě. Co je tohle za hloupou otázku?" Chci vám ovšem ukázat, že to není otázka ani zdaleka tak hloupá, jak se zdá. Je rozhodně trochu zbytečná, protože život bez hrnku by byl naprosto neplnohodnotným. Představte si například, milí čtenáři, že jste ráno zaspali. Nu, spěcháte tedy do práce a toužíte po zanní kávě, abyste se alespoň trochu probudili a vpasovali se do reality. Protože žijete bez koflíku, nezbyde vám, než do sebe kofein lít rovnou z konvice. Většina z vás si zaručeně polije novou košili báječně ladící s ležérním oblekem a do práce se vřítíte nejen pozdě, ale i nasupeně a stihnete definitivně zkazit den i těm nejotrlejším spolupracovníkům. Tím se samozřejmě i zhorší kvalita práce odvedené vaším kolektivem, což může ve větším měřítku ovlivnit i ekonomiku daného státu, ve kterém žijete. Je tedy naprosto v zájmu každé země zajistit všem plnoprávným občanům kávové šálky. Rozhodně poslední příležitostí pro předání tohohle "daru" je vydání občanského průkazu. Čím déle bude stát otálet, tím vyšší bude počet kolektivů rozvrácených naštvanými chronickými sebepolívači a tím trvalejší bude porušení chodu státu.Z výše uvedeného naprosto logicky plyne, že chytří lídři politických stran by se měli přestat rozptylovat takovými malichernostmi jako jsou chybějící peníze ve zdravotnictví a školství, ale měli by tvrdě prosazovat povinné vlastnictví "čtvrtlitříků" garantované státem a jejich důsledné používání. Za nedodržení tohoto nařízení by samozřejmě následovaly tvrdé postihy, jak to má ve správném demokratickém státu být.