» Odpovědět «Divant Delvare (18.07.2009 22:41:27)
V jednom článku mě zaujala tato otázka:
"Je život tak cenný, aby bylo nutné ho zachraňovat opravdu za každou cenu?"
» Odpovědět «Indigo (31.07.2009 22:28:21)
Obávám se, že život jako takový se netýká jen člověka.Proto ho nelze zaškatulkovat do jakékoli ceny vůbec, výrazově pochopitelné pouze pro člověka.
» Odpovědět «Sunny (19.07.2009 18:46:24)
Myslím, že lidský život má nevyčíslitelnou cenu a od toho by se měly odvíjet všechny odpovědi na tuto otázku...
» Odpovědět «T. Korima a.k.a. K. C. Strangelove (28.07.2009 16:41:34)
Je lidský život cennější než jiný život? Jestli ano, proč?
» Odpovědět «gabkin (19.07.2009 01:09:46)
To je hodně dobrá otázka! Naposledy jsem nad tím přemýšlel, když jsem četl, že ... motorkář bojuje o život a zatím náklady na jeho záchrannu jsou již na miliónu korun. Při uvědomnění, že to byla zpráva o bouračce z víkendu.... a vzpomínce jak se vybírá na nejrůznější léčení děcek... jsem si skutečně položil otázku.... kolik stojí život?
» Odpovědět «Lady Carmila (19.07.2009 11:53:47)
takovou otázku jsem si nikdy nepoložila..ale nechtěla bych se dožít toho aby mi někdo řekl, že např. mého brásšku už zachraňovat nebudou protože je mnohem víc lidí, které by se za TY PENÍZE dalo zachránit..měli by se snažit ať to stojí cokoliv..od toho jsme pojištění...sakra práce lidi...jednoho dne také můžete být na místě toho motorkáře..nebo co hůř...vaše dítě...kdo by souhlasil s tím, aby ho přestali léčit???? JÁ TEDY NE
» Odpovědět «gabkin (19.07.2009 20:26:25)
Aby nedošlo k mýlce.... já jsem nenapsal,že si to někdo nezaslouží.... jen jsem nahlas řekl, kolik stojí lidský život? Jak moc je to, jedinečná neocenitelná věc.... z různého pohledu. Nikdo tady třeba ani nepodotknul, jakou hodnotou operují ti, co tady řídí životy jiných. A mnozí z nás.... si ani necení toho, co mají.
» Odpovědět «Divant Delvare (19.07.2009 20:00:58)
Ta otázka nepatří k lidem, kterým se něco stane, ale ta otázka byla k článku nebo si na to hned člověk nevzpomene k lidem, kteří se narodí postižní a to velmi vážně. Lidé, kteří nemají žádnou šanci na normální život a do smrti budou závislí na druhém člověku. Za celý život poznají jen postel nebo nějaké zařízení, nikdy s nebudou hrát, radovat z výletu či smutně lásky nebo si nepochovají vlastní děti.
» Odpovědět «Amélie Poulain (26.07.2009 18:19:50)
nu, nad tím jsem přemýšlela, protože můj malý šestiletý brácha často říká "a nejhorší je, když se někdo narodí slepej, hluchej a němej." z jeho úst to možná zní trochu komicky, ale donutilo mě to zamyslet se nad případy, obdobnými, rozumíme si. zkrátka že jsou lidé, kteří mají velice omezenou možnost mít něco ze života. je to ale záležitostí toho, co člověka dělá člověkem - nyní - toho slabšího nevyřadíme, ale pomůžeme mu. sice to neplatí o všech, ale v drtivé většině případů se najdou lidé, kteří se angažují. na druhou stranu lze říct, že takový člověk nemůže logicky tedy ani být nijak zvláště prospěšný okolí. představte si někoho, kdo vám nesdělí ani jednu ze svých myšlenek. pro koho to vlastně děláme, že někoho držíme naživu? třeba někoho, kdoi nám nemůže říct, je-li to opravdu jeho vůli a má-li vůbec jakou vůli. tím se nejspíše akt péče posouvá až k hranicím jen jakéhosi šlechetného
» Odpovědět «Amélie Poulain (26.07.2009 18:25:07)
gesta, které říká, že lidé jsou soudržní, a také potvrzuje, co hlásá mnoho lidí, že lidé jsou si rovni. pokud si totiž mají být rovni, jsme již daleko od sparty a neshazujeme "pokažené" se skály, ale bereme je mezi sebe. ať už s většími, nebo menšími potížemi. sice jsem se nedostala k odpovědi - protože samozřejmě nemohu říct, aby člověka, který trpí bolestmi a dalšími potížemi, týrali tím, že ho budou držet naživu... je to zkrátka složité. problém je, že lidé, kteří nejsou schopni sdělit svůj náhled na to, jak se s nimi zachází, jsou záhadou, kterou nikdo nevyřeší. protože do hlavy nikdo nikomu nevidí. jsem ještě zmatenější, než když jsem začala psát. ale pomoci a pomáhat tak dlouho, dokud to jde, to je samozřejmé. jedná-li se opravdu o pomoct. a to je zase sporné.
» Odpovědět «drsnosrstej kokršpaněl (26.07.2009 20:41:19)
dobrá, zajímavá úvaha, zaujalo mě to... zkusil bych to zobecnit, takže to bude jen povrchnější odpověď, je to opravdu hrozně složitý...
člověk má právo na svůj život (od dosažení plnoletosti jen on), pokud si ho cenní, sám chce žít - pokud se rozhodne, že to nemá smysl, je to jen jeho život a nikdo by neměl mít právo (násilně) odepírat mu jeho ukončení... mnohem důležitější je kvalita než délka... pokud chceme někomu život prodloužit, tak bychom to měli dělat vždycky tak, aby se v jeho pokračování měl na co těšit... měli bychom mu nabídnout kvalitu a on by rozhodl sám o délce, nikoli nabídnout jen prodloužení a tvářit se, jako by to byl obrovskej dar
u lidí, kteří se nemohou vyjádřit ke svojí existenci by to měla být otázka: dokážeme ten život udělat takovej, aby pro něj/ní bylo neštěstí zejtra umřít? pokud nechceme/nemůžeme dávat cit a pozornost, proč dáváme život? Na co si hrajem?
» Odpovědět «Amélie Poulain (27.07.2009 14:23:48)
děkuji, já jen nejsem s to shrnout myšlenky, aby mé vyjádření bylo omezeno jen na to nejpodstatnější. souhlasím s tím, jak ses vyjádřil ty.
» Odpovědět «Divant Delvare (26.07.2009 23:43:03)
Člověk se někdy až komicky snaží odlišovat od přírody a tak se vrhá zachraňovat každý lidský život. Ale dělá dobře? Možná budu pro někoho necita, ale mě to příjde že mnohdy dotyčného nutíme žít za každou cenu byť by a něho měli vše dělat přístroje a nikdy se na nás neusměje nebo nám nedá vůbec najevo, že nás vnímá. Proč tedy takového člověka nutit k životu?
» Odpovědět «zlatý (19.07.2009 18:06:50)
Takové situace mají vždycky nejméně dva úhly pohledu. Když je to někdo cizí, kde sice existuje soucit ale... - nebo když se ta situace týká někoho Blízkého... (Možná jsem málo humanitní ale na vrahy, či různé násilníky bych penězi této společnosti neplýtval)