Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Podzimní Publikoval(a): Mácha | Básně » Příroda
Jujda... a víš, jak je krásně v chýši jedový,
když podzimní listí a pavučiny všechno ozdobí?
A nad ohništěm kotlík s bejlím všelikým,
kam kocour s vichřicí strkají nosíky,
by ochutnali, co se zrovna vaří...
jojojo, tam to u srdíčka blaží...
:o)
(jsem baba zlá a necitelná - máš tam přeťuk, houfují ti chybí u, básenka se mi moc líbí... no, proto tady asi taky jsem, že jo... ;o))
Můj svět Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
Tak s ježibabí rozverností, ju?
Ty mi to určitě promineš...
:o)
a já vnitřním zrakem
sleduji tváře,
málokdy se splete
(to není věc snáře)
Ve světle ohně
a křišťálu moci
vnímám tuláky
a toužím pomoci...
V ruce svou duši,
prostírám city...
někdo tiše klepe...
a za dveřmi...
jsi ty?
:o)))
Svědomí Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
Stíny jsou měkké, světlo je zdobí,
ticho je jemné a růže voní.
Vlk, ten je dobrák, když nemá hladu,
a strach? Chceš ho poznat? A taky chuť pádu?
Jed může léčit s mírou bolest z nitra,
tíživý pocit odpluje jak vydra,
když zradu mineš a únavu shodíš,
pak s lehkostí voňavou loukou se brodíš...
Stín se světlem tančí v baletu křehkém...
otevři oči, se sítí ho nepleť!!
Svědomí... jen pocit... ten se dá stmelit...
možná je dán osud... TY můžeš ho změnit
;o))
Promiň, musela jsem ti to trošku přešmodrchat,
to mi prostě nedalo...
Milenka Publikoval(a): Mácha | Básně » Příroda
Taky o ní jednu mám...
ví, proč přišla...
Má krok tak lehký a tichý
chlad je jí nejbližší cit,
přináší tajené hříchy,
co v močálech chtěli jsme mít.
Jemný šat, ale skromná není,
najde si každičký kout,
v kterém se emoce šklebí
z rezavých kovových pout...
Je lehká a přitom má sílu
vyhledat v nás jedno já,
hraje dobrou i zlou vílu,
co člověka zachránit má...
Sluneční paprsek září,
najít ho v sobě, jsi král
a mlha s vědomím v tváři
jde dál...
Samota nocí Publikoval(a): Mácha | Básně » Láska
Vyšla si zvolna nad hrází
ta, co člověka provází...
a přemýšlí...
o tom, že lásce poroučet se nedá,
že přijde sama, až se bolest vstřebá...
o tom, že lidé touhy snové mají,
však radši do stínů si mlčky utíkají,
než by se rozhodli na vrchol skály jít,
by mohli do dlaní svítání uchopit...
o tom, že až když je bez splínů, čisto,
teprve pak má láska v srdci místo...
o tom, že takovéhle vnitřní uklízení
má hodně společného s jistým odpuštěním...
přemýšlí...
luna, vévodkyně nočních chvil...
však najednou se úsvit objevil...
:o)
Podzimní víla Publikoval(a): Mácha | Básně » Láska
:o)
Tady už mi chybí jen
tiché mlhy rozpuštění
a paprsek, co nechává
v očích duhové znamení...
;o)
Jsem Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
Díky za díky. Jsou i tací, kteří by člověka, když jim něco opraví, nejraději lynčovali. Nebo aspoň frknou nějakou tu 0.
Jsem Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
Já jsem hned říkal, že se mi to moc líbí. A nekecal jsem - teď už tomu rozumím daleko líp a taky se mi to líbí minimálně za tu stovku ;-)
Jsem Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
Taky to pro mne bylo placama (hezky česky) na hranici srozumitelnosti. To jež - jenž jsem zrovna dneska hledal. Na seznamu do vyhledavače zadej: jenž zájmeno, a máš to tam. To zas dělám chytrýho!
Jsem Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
No to teda bylo!.... ještě teď mi mráz běhá po zádech :-)
Vlčí sen Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
:o)
Tak přestaň na měsíc
svým vlčím zpěvem žalovat
a zkoušej při úplňku
sny zvolna zhmotňovat...
(ne všechny najednou,
to by byla bláznivina,
vem jednu touhu
a snaž se, by se naplnila ;o))
Rozkoš Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
Rozkoš...
ta, která ke mně na návštěvu chodí
je čistou láskou plozená...
možná, že do jejího šatu se chce odít
někdy i smutek... aby zlepšil háv
a nevypadal ponuře a šedě...
netuší, že smutkem zůstane i tak...
Jsem Publikoval(a): Mácha | Básně » Ostatní
Některé verše jsou fakt hodně dobré a některé naopak celou báseň degradují. Vidim to tak půl na půl.