Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Bez otěží... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
jejku,ty zas pitváš :-)
konec se mi líbí,jen váhám co k tomuto dílu víc sedne,otazník v tichu nebo vykřičník ...
Noční rozjímání... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
ne aby sis dělala voskový panenky:-)
Noční rozjímání... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
Kéž některé svíčky nedohořívají :o) Plná moudrosti, vílo :o)
Bez otěží... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
Překrásná poetika :o)
Bez otěží... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
prijemne pocteni, ctu znovu...
16.10.2014 09:10:02 | James Libustkareagovat
Několik dní... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
...krasne poselstvi nam vsem - dekuji ti zelena...:)))
Noční rozjímání... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
Krásné.. Přidávám se k ostatním :)
NĚKDY TO STAČÍ.. Publikoval(a): zelená víla | Úvahy » Ostatní
kdepak zhasínat...u mne se bude pouze plát:-)
Bez otěží... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
myslím, že taky nemám otěže..a nebo někdy přece, i kůň má přeci pít čas od času v řece:-)
Bez otěží... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
Moc hezky vykouzlená báseň :)
Bez otěží... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
Hezká mozaika.... :)
30.08.2014 19:55:36 | reagovat
Pan divný... Publikoval(a): zelená víla | Ostatní » Láska
Nepochybně :-)
Bez otěží... Publikoval(a): zelená víla | Básně » Ostatní
...tvá poetika mě zahřála na duši...:-)
Pan divný... Publikoval(a): zelená víla | Ostatní » Láska
...člověk si takto uvědomí,jak dokážou být předsudky omezující,jak
dokážou"zabít"vnímání tam zevnitř...Díky za Tvůj příběh..../úsměv/.Ji.
Pan divný... Publikoval(a): zelená víla | Ostatní » Láska
Ano, krásně a dojemně jsi to vystihla, jak už máme to vnímání často popletené a ani si neuvědomujeme, že ti "divní" jsme vlastně kolikrát my... Vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi četl rozhovor s dnes již nežijícím hercem Augustou, který si v něm postěžoval, jak pokaždé, když vstoupí do tramvaje, popřeje hlasitě lidem s úsměvem "Dobrý den!" a s jak nevraživými pohledy a nepochopením se pak občas setkává. V takových situacích máme často na výběr - buď se úlevně zasmát a shodit i ze sebe kus tíhy života anebo se ještě víc zamračit. Proč tak často volíme to druhé...? Je k hlubšímu zamyšlení, to Tvé vyprávění, díky :-)