Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
DUSIVKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Když se toho dožiju, rád si tu Vaši radost vychutnám ještě tady ;-)) A třeba mě pozvete do té vily i na "dusivku", až pojedu někdy kolem... :-D
DUSIVKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Moc bych Vám to přál, Gio - oběma :-) A budu Ti držet palce vší silou, i kdybych se na to koukal už odjinud ;-))
DUSIVKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Lepší fazolovou polívku než od maminky jsem ještě nikdy nejedl - a že ji mám fakt hodně rád a dávám si ji, kdekoliv na ni narazím... :-D Udělala jsi mi chutě, Gabrielo... ;-))
DUSIVKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Díky Ivano - o tu pusu mi šlo především a není nic hezčího než vidět to krásné poletování i dalších pus kolem :-)
DUSIVKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Tos mi udělala opravdovou radost - díky za Tvou vnímavost, Niki :-)
Nedokončená symfonie ticha Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní
;-))
DUSIVKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Chuť lásky je naprosto jedinečná a nedá se napodobit - ve vzpomínkách pak některé ještě nabývají i nečekané vůně a příchutě :-)
Nedokončená symfonie ticha Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní
Nejspíš obojí...? :-))
Nedokončená symfonie ticha Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní
Tyhle okamžiky vnitřního vyrovnání se s něčím bývají ty nejvíc osvobozující ;-)
DUSIVKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
V dětství jsem natolik ohleduplný nebyl, to asi dětská upřímnost až tak nedovoluje, zas tak "starý mladý" jsem jako dítě nebyl - i se mnou si máma užila své, ještě dnes se za svou tehdejší paličatost někdy stydím... :-D To myslím až dospělí se uchylují z lásky k milosrdným lžím ;-)
Nedokončená symfonie ticha Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní
Krásné, Niki - podané s hloubkou, která i smutkem konejší a hladí... :-)
Jeskynní umění, Chauvet / zamyšlení Publikoval(a): Helen Zaurak | Úvahy » Ostatní
Potřebná a pěkná úvaha, kdy otázky jsou důležitější než odpovědi. Stejně jako v životě :-) Osobně si myslím, že člověk vždy zůstane člověkem i s těmi prapůvodními hlubokými a opravdovými city a s nástrahami elektronizace se vyrovná - samozřejmě ale ne každý, tak jako i s jinými nástrahami života se nikdy nevyrovnal každý, ale především ti, kteří se dokázali učit na vlastních chybách. Pokud se lidstvo samo nevyhubí nějakou globální katastrofou, která se bohužel nedá kvůli chamtivosti těch nejmocnějších zcela vyloučit, je člověk myslím natolik adaptabilní, že přežije i virtuální svět a bude možná čelit i ještě sofistikovanějším nástrahám, které si sam ve své touze po poznání ještě nalíčí... :-)