Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
jaké to asi je mít žihadlo? Publikoval(a): Jort | Básně » Ostatní
Cosi mě zaujalo. Pasáž o kurevnících. Až jsem se lekl.
Asi před dvaceti lety mi kamarádka dost hlasitě naznačila, (samozřejmě u toho nechyběl alkohol) že...Ženy, které se rozdávaj, nejsou žádný děvky! Zato chlapi co s nima jdou, jsou pěkní kurevníci!...
Jako bych se najednou vrátil. :-))
dny odletí jak motýli Publikoval(a): Jort | Miniatura, hříčka » Ostatní
Chlapec to dělá dobře. I já se občas přistihnu, že to dělávám a snažím se z deliria probudit toho chlapa v sobě. Nemám kolem sebe nikoho, kdo by mne pleskl časopisem. Byl by totiž STejně zbytečný. Někdy. :-)
Znáš mě Publikoval(a): Fany | Básně » Láska
Opravdu jsou tyhle řádky takové hladivé. Pomalu se povalují po jazyku a radostně přeskakují do mozkových záhybů, kde působí takové ... no "pěkno".
A jak tě znám, tak abys nám chlapům udělala radoST, tak dívenka na obrázku je jistě, pod vším tím šeříkem, zcela bez šatů. :o)))
Holka, co hladí stromy Publikoval(a): Fany | Básně » Láska
Lepší než hladit stromy, je pohladit kocourka. Třeba i staršího. :o)) To co vypíchl Stavák, to se ti vopravdicky moc povidlo. ;-)
A to zrcadlo rozbij! :o)))) :-))) ;-)
Holka, co hladí stromy Publikoval(a): Fany | Básně » Láska
Na šaty se vykašli. Je v nich strašný vedro. :o)))
Kdo věří Publikoval(a): Fany | Básně » Láska
Chvíli mi to trvalo, než jsem se z toho oklepal, ale budiž...odpuštěno. Ale stejně...ty, ty, ty... ;-)
Kdo věří Publikoval(a): Fany | Básně » Láska
Kde jsi děvče milý? Já věřím, žes byla odmlčena jen nějakou prkotinou. Už jsem se začínal strachovat. Taková doba! To mi nemůžeš dělat. Jsem již STarší člověk...
píšťalka Publikoval(a): Jort | Prozaická miniatura » Ostatní
Možná to bude znít divně, ale i já měl tuhle sadu a i mně maminka sebrala píšťalku. Pravda, až po několikátém varování, ale i tak jsem na ni nevěřícně koukal. :-))
Když jsem svého času pracoval na Slovensku, tak mi při šesté borovičce jistý Marian svěřil svůj velký sen.
„Vieš čo by bolo najkrajšie? Keby sme zastrešili celé Slovensko a urobili z neho tu nejväčšiu reštauráciu na svete!“ A já to odpískal a prskajíce smíchy odešel na hotel.
Znám lásko zastavit ti čas Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Láska
No...já taky. :-)) Bral bych i jahodovou.
Proč Publikoval(a): Fany | Básně » Ze života
Je vidět, žes hravé děvče, Fany. :-))
Tečka, netečka, pěkná fotečka...
Kdo chce, ať hodí . . . Publikoval(a): Fany | Povídky » Humor
Fany, tys opravdu neskutečná. :-)) Tak za 1. u kalhotek jsem vskutku zbystřil. No pravda, čekal jsem od nich víc, ale vem to čert a za 2. u nás ve škole jsme taky měli jednu „j i n o u“. Ta krikeťákem (ano, vím co to je), tak ta hodila jednou -2 m! Dosáhla tak toho, že trefila Fandu Šímu, který stál poslušně v řadě za ní, do jeho kebule. Ovšem vzhledem k tomu, že byl třídním šaškem, nebyla to žádná tragédie, nýbrž neskutečná sranda. Jenže její jedinečnost, totiž hod do mínusu, už z ní do konce školních let nikdo nesejmul. Inu i tak se dá v kolektivu vyniknout. :o)))
Strýček Věrek XI - EPILOG Publikoval(a): Koblížek | Povídky » Ze života
Musím říct, Klaune, žes mi udělal velkou radost sdělením, že se k Věrkovi vracíš. To snad potěší člověka nejvíc a říká si, že tohle psaní jdoucí ruku v ruce s myšlenkou , že by vzpomínky na dětství mohly potěšit i někoho jiného, mělo opravdu smysl. To, že bych měl nějaké zvláštní nadání, si nemyslím. Jen si rád hraju s různými slovíčky naší bohaté češtiny, která je již od školních let mimochodem mým nepřítelem číslo jedna! :o)))
Jsem rád, že v tvém případě (a doufám, že i u jiných) mé vzpomínání splnilo svůj nelehký úkol. Zaujmout a pobavit. Díky, že jsi mi napsal a nenechal si své pocity jen pro sebe. Hezký den a ještě jednou dík.
Jak mě pozvali cikáni na oběd Publikoval(a): Jeněcovevzduchukrásného | Povídky » Ze života
Kamarádil jsem se taky s jedním a jeho rodinou. Byl už starší a jmenoval se Josef a byla s ním neskutečná sranda. Uměl si dělat legraci sám ze sebe a z toho, že je prostě Cikán. Jednou přišel a zeptal se mě, jestli vím, proč Cikáni nesmí jezdit Závod míru. Trochu vyjeveně jsem na něj pohlédl a on ze sebe hned vypálil: „No protože vy bílí byste si poznali svoje kola.“ Tím mě dostal. Sbíral tyhle vtipy o Cikánech a rád je vyprávěl a strašně se jim smál.
Po revoluci jsem mu jednou řekl: „Buď zdráv Rome“, a on hned, „Nazdar bílej. Nenadávej mi. Já jsem Cikán! Jako Cikán jsem se narodil a jako Cikán i umřu. Jsem Cikán a jsem na to hrdej.“
Patřil ke třem původním rodinám u nás ve městě a ani s jednou nebyly potíže.
Taky měl přísnou manželku, která ho držela zkrátka. Proto ke mně vždycky v hospodě přišel ke konci měsíce a půjčoval si ode mě stovku. Po výplatě mi ji pokaždé vrátil. Takhle to šlo asi tři roky. :-)) Dej mu pánbůh svatý nebe.
Pravidlo správného výběru Publikoval(a): Fany | Povídky » Humor
:-)))) :o))) Seš fakt praštěná. :-)))
Jak říká klasik (JdC):
"Jsou chvíle, kdy by se optimiSTé měli popravovat!" ;o))