Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Okno do Nebytí Publikoval(a): Gabrielle Taroka | Básně » Láska
Pak jednou možná
budu (budeš) zlomená
stejně jak větev větrem láme se
však víš že, nikdo nenajde se
kdo by tu větev zlomenou
chtěl dál hýčkat v kolenou.
Z těch nížin hlubokých
láskou opuštěných
vstát sama budeš museset chín
neb nebude se čeho zachití.
A proto pros lásku svou
časem opomíjenou
by vzdálila se dřív,
nežli kdo prostý sprosý citu
a bez soucitu
rozhodne se tě zranit.