Komentáře odeslané

u/šití... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

v jednom místě v horách je jeden dům, kam jsme s mojí kamarádkou jezdily od takových 17 let... ještě s kolegy z firmy, kde jsem brigádničila při studiích...smály jsme se tak, že s námi vůbec nikdo nechtěl trávit čas, protože se nebyl schopnej napojit... dělaly jsme si skopičiny, jako že na umyvadlo si daly kost, co některá našla venku, druhá si ji ráno spletla s kartáčkem a ječela... pojídaly jsme melouny v posteli, vařily špagety a jenom špagety... brouzdaly kolem po kopcích a snily, že nikdy, nikdy odsud neodjedeme... ležely v trávě a snily... jedna něco chtěla říct a druhá to dopověděla... povídaly si o čemkoli až do dospělosti... hladily svoje děti... když se rozváděla seděly jsme potmě a plakaly... když se zamilovala běhaly jsme a smály se slunci na nebi...

v jakémsi kouzlu
co dává tvar této chvíli
a rozbíjí hranice času

osud je neohraničitelnej... osud třeba právě plete šálu, kdo ví... :-) ale zanechává v nás již to, co nám nabídl prožít, jak vysoko můžeme létat dál, nechává na nás ...

27.05.2017 23:53:34 | zelená vílareagovat

když se dostaví... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

skutečně svobodný jsi tehdy, pokud tě vůbec nezajímá, co si druzí pomyslí, když se pojíš sám se sebou :-)

27.05.2017 23:40:08 | zelená vílareagovat

jak to s ní vlastně je... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života

už několik dní pozoruju svou psí přítelkyni, stárne, bohužel... posledních pár dní jsem s ní byla doma, neuteče mi nic, ale nechci aby mi utekly ty chvíle a okamžiky s ní, ať se tomu někdo diví či odsuzuje... ty roky, který spolu žijeme jsou hebký a že jsme se na sebe občas zlobily... to, co spolu zažíváme je hmatatelná a krásná realita i lesk vzpomínek... bojím se vteřiny, kdy půjde na tu cestu, kam za ní nebudu moci jít, ale vím, že tam na mě počká... bojím se, ale vím, že zvládnu být s ní až do oné chvíle, protože mám strach o sebe poté, ale uvědomuju si, že jí jednou až to nepůjde bude lépe... jsem strašně vděčná, že jsme se potkaly a že žijeme to a tak, jak žijeme... neskutečně vděčná za to, co mě naučila a učí neustále...
jednou jsme se s kamarádem pískli u bílého vína a zažili pár super hodin, dva lidi, co jsou tak odlišní, tak, že se to nedá ani popsat... než odešel zeptal se mě, Eví, jak si mám tohle krásný v sobě uchovat co nejdéle? už jsi to udělal, ne? vytřeštil na mě oči, jo?? jasně, že sis to užil :-) jsou chvíle, kdy si i ti co mají natolik odlišné vnímání světa porozumí, třeba proto, že si naslouchají... usmála jsem a říkám, neboj, zase se pohádáme :-)) otočil se po mně a já se usmála a řekla, mám, vždycky jsem měla ...

,,Nemám moc ráda řeči o lásce jako by šlo o ztělesněný zázrak, kterému podřídíte vše
jako by se všichni spikli a přesvědčovali sami sebe, že za rohem na ně čeká nádherné cosi,
co jim bude patřit budou-li se hezky snažit, takže zblbnou a přehlédnou ostatní krásy,
ovšem když se tak dívám na váš měsíční obličej,
ne že byl pěkně zakulacený, ale spíš plný kráterů z vesmírné střelnice,
vyhlížíte jako by jste promokl na kůži, pak vás vysušili v mikrovlnce a přehnali to,,…

,,Myslíte?
Vy jste nikdy nezažila že by jste potkala někoho o kom víte že je to ten s nímž máte v životě něco do činění?,,
nebylo to sice moc duchaplné a navíc to znělo jako od trpaslíka zahrabaného v koutě pod dekou

,,Zažila pane ulitý starte, ale nikdy mi to neskýtalo útěchu,
láska je jako vrtošivé dítě u matčina prsu, neduživá a každou chvíli jí měníte plínky,,
a lehce jízlivě dodala že vypadám úplně stejně,
ale já se pokusil nenápadně vypnout propadlý hrudník a hbitě odvětil
,,Náhodou, to jste mě ještě neviděla v gymnastickém úboru
při akrobacii na koni našíř,
já vím že srdcem jste romantička…
víte milá Variegate, to je možná ta chyba,
takhle se o tom dá diskutovat donekonečna,
lidé často říkají že něco ztrácí, ale neztrácí se nic co se nevlastní,
nedá se to vyjádřit slovy
to je jako chtít si dělat nárok na kousek něčí duše
a když jej nedostanete nutíte jej aby cítil provinění…
o tom se nepochybuje…to nic nežádá…to ani žádné vysvětlení nepotřebuje…
ten pocit se totiž nedá přivlastnit, nárokovat či zavazovat nelze jej definovat ani se nemusí hájit,
ale lze si jej prostě hezky užít…
pokud lidé nepochopí že je ten pocit obohacuje nikdy si jej plně nevychutnají…

,,Tak to si na vás cestou do toho trianglu pěkně smlsnu,, řekla a rozesmála se…

27.05.2017 23:32:26 | zelená vílareagovat

SESTŘIČKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

tak víš jak, bolest je signál, něco se děje, něco je špatně...zastav a zamysli se.. ta dlouhodobá... ne že si nakopnu palec a přemýšlím, co by to mohlo být :-) vím co to je, že jsem jelítko :-)) ale ta dlouhodobá, má známky něčeho špatně a to něco začalo v naší hlavě a jelikož jsme se na to vykašlali a tak jsme jí daly zelenou jít hlouběji a hlouběji a ono se občas stačí skutečně zamyslet nad tím, co nás užírá, bolí a udělat něco jinak, myslet trošku jinak a v mnoha případech bolest ustoupí... v těch dalších je třeba léčit, ale i trošku jinak myslet... prostě mít se rád, tam je možná začátek všeho, mít se rád a nedovolovat sobě a jiným se sebou špatně zacházet a také si odpouštět, sobě i jiným... :-) takže ona to v zásadě sestřička je, má zvednutej prst a chrání tě :-)

27.05.2017 23:09:16 | zelená vílareagovat

Za nachu jediná jistota Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Smutné

všichni jsme doktoři svého života :-)

27.05.2017 22:56:55 | zelená vílareagovat

Setkání Publikoval(a): aravara | Básně » Láska

a tak je čas to žít... :-)

27.05.2017 22:45:20 | zelená vílareagovat

ŽIVOT JE PRÁVĚ TEĎ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Filozofické

.-)

tedy tys to krásně vystihnul, děkuju...

27.05.2017 22:44:00 | zelená vílareagovat

Erbenem už nikoho nevyděsíš Publikoval(a): Jort | Prozaická miniatura » Ostatní

nekonečnej rozhovor... není nad to vše natočit a pak to sledovat zas a zas... a řešit proč, jak, kdy, kam... divnej zvyk...

27.05.2017 22:42:16 | zelená vílareagovat

budoucnost Publikoval(a): Frr | Aforismus, citát, říkanka » Humor

ham :-)

27.05.2017 22:38:14 | zelená vílareagovat

Jsi Publikoval(a): Malá mořská víla | Ostatní » Ze života

:-)

27.05.2017 22:36:26 | zelená vílareagovat

Ať jsi kdekoli, slyším tě . . . Publikoval(a): Fany | Básně » Láska

některý navždy nás tvoří...

27.05.2017 22:34:30 | zelená vílareagovat

v kaši Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní

i převozník občas potřebuje kafe :-)) díky...

27.05.2017 20:33:00 | zelená vílareagovat

UŠKUBÁVÁNÍ ČASU Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

svoboda je uvnitř nás, protože cokoli můžeme dělat se svobodou v sobě a nebo naopak, hlásat, jak je všeho moc, jak tohle a tamto, jak tihle a tamti nás šněrují... houby, šněrujeme se sami, to že je něco třeba je jasný, ale jak k tomu přistoupíme my, je už jen na nás... :-)

27.05.2017 22:31:21 | zelená vílareagovat

naděje Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní

tak když každej přiložíme nějakej ten kamínek bude naděje větší a větší... protože, kde končí naděje začíná strach a někdy k němu brouzdáme zbytečně brzy...

27.05.2017 20:27:53 | zelená vílareagovat

Scházíš Publikoval(a): AndreaM | Poezie v próze » Smutné

žijí přes nás a tak jim dejme ten nejkrásnější život poté, který umíme :-)

27.05.2017 22:24:56 | zelená vílareagovat