v otázkách___
v otázkách___
Anotace: ___
Včera byl smutný
bolel předtuchou
všech těch bílých laní
co pod větvemi
omotala jsem mu kolem krku svou šálu
sahala až ke kořenům
a svítila odhodláním
jako kotva
jsem dlaní držela všechen ten vítr
ale stejně nás odnesl
až na okraj
tam ještě nepadají k nebi
:
ten strach byl možná láska
co mízou ve větvích
tiše praská
a životem prolíná
v tisících otázkách
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Zádumčivé zamyšlení, milá Philogyny... a závěr, ach, ty otázky... kdybych aspoň na jednu jedinou znala správnou odpověď... vědět tak, kde najít pevný bod... ale není, nikde asi není.
Dobrý večer :-)
03.11.2016 20:48:17 | Helen Zaurak
Já také hodně přemýšlím, možná někdy až moc...
Děkuji za hezká slova, potěšila.
S.
03.11.2016 20:52:50 | Philogyny1
Krásné prolínání. :O)
02.11.2016 20:38:15 | Tichá meluzína
někdy mám pocit, že k nebi už padá úplně všechno ... však posbíráme. Kotvíš šálou - když kraj je blízko:)) Ty veršíky mi jsou tak úzkostně blízké, snad že je už tolik tmy ... dneska jsem viděla duhu:)*
02.11.2016 18:24:45 | Ragnell
Bylo to zvláštní, nehnul se ani lístek a najednou takový zvláštní hukot, jako kdyby za námi běžela nějaká stěna, obrovští šedí jezdci se zavřeným hledím, psi se zastavili a tázavě na mne koukali, a najednou nás podebral a nesl před sebou, až na kraj lesa, tam byla mýtina a na té tančily dva obrovské víry, nikdy jsem nic takového neviděla, a do toho telefon...jste v lese?
Ano. Je vichřice. A já...mám čepici. Až Vám na tu blbou hlavu spadne strom, tak vám nepomůže...asi tak...
Stromy padají tak rychle, suché křupnutí a je to... :)
Děkuji, ráda jsem Tě viděla.
02.11.2016 20:01:45 | Philogyny1
možná...ještě nepřišel...ten správný čas...možná...jen předzvěst...v nás...a možná dávný strach...v útrobách...vítr jej ještě neodvál...nesetřás...úsměv.z.
02.11.2016 17:20:18 | zdenka