Anotace: ...už mi to tolik nejde, ale pořád se snažím:)
Sbírka: Potom
splynutí
dvou otevřených ran
zavírá se historie
vzniká nový čas
jsi moje slovo do prázdna
naděje beze smyslu
tisíc lampiónů zařících na hladině vody
a můj úsměv
řekni ano
alternativní vesmír,
kde jsme my dva
a nestalo se všechno to předtím
loď se houpe
je mi dobře
jenom ve snu
s tebou
tohle je realita
je šedivá jako všechny ty domy Prahy
které tolik miluješ
a tvoje práce, pořád jenom tvoje práce
město
chaos
a hluk
my mezi tím vším
nemáme sebemenší váhu
my dva
ptáš se proč
s tebou chci jenom spát
je to to jediné,
co ještě můžu upřímně mít
city se zabily
spolu s tebou
tvým novým tělem
hlavou a myslí
tvými kamarádkami,
které doprovázíš domů
chci pořád jenom tebe
už ani nevím proč
Sám sobě tvrdím, že tuhle sortu depresivních textů, musel někdo prožít. Jak jinak by něco obdobného vzniklo? Zpovědí bez východisek a nadějí, jen k odlehčení duše i s vědomím, že šrámy zůstanou.
Třeba je text jen peripetie, pokud nepřijde kouzelník i tak věřím, že dobrý konec určitě.
07.05.2018 15:19:35 | Lesan