Anotace: Z něžné poezie do drsné reality
*
Nepřísahej! Nech si kecy!
Marná slova, víš to přeci:
Je to prosté -
stejné poprvé i po sté.
Znova dnes zas: tu sto prvou…
Lžeš a nehneš ani brvou.
Mám už dosti těch tvých žertů!
Vyprávěj je třeba čertu…
Odpouštím ti, žes mi zahnul
po blonďatém skalpu prahnul…
To vzal ten čert - kýho šlaka:
já ti taky vzala draka…
Jednou, dvakrát, snad po třetí…
Člověk halt! občas naletí.
Ty však? Stokrát za dva roky –
z toho koukaj gonokoky!
Nebo taky spirochety…
Jen si navštěvuj své »tety«…
Užívej – co úd tvůj ráčí…
ale mne už vynech – s.... !