Krasna

Je devateho, pana dva tisice patnacteho,
Datum nehraje roli, rymy se rymuji
A oci jsou plne slz a slzy jsou plne soli,

Ale ty se nedivas, uz si ani nezpivas,
Neposlouchas, slamujes_li, jilkujes,
Jilkujes_li, delas to ze srdce,

Rve ti to hrud, jak Extaze Bohdan,
Jak maso Metodej, jak bazen Hrabal,
A srdce je dnes zase plne bolesti,

Byt nebo snit, potlacit ji nebo vyriznout,
Vytrhnout jej i z cevami z hrudi
A nechat jej okusovat hladovym supum napospas.

Nebe je dnes modre a plne slz
A jilkovo srdce je dnes plne slamu
A slam je plny bolesti a nadeje

Modre nebe nikdo uz dlouho nevidel
A nadeji taky ne, maly princ zmizel
A avanturinovy carodej je porad na tripu...

Peklo je nebe rika loutka maleho prince
A tento slam bych rad venoval tomu
Kdo necha zmizet vlak moji bolesti

Stojim na podiu skulpturuji telo
Pritomnost vysavam stare myty reality
A vracim se domu do sve Mysli...

Nekteri by do ni chteli proniknout
Stat se na okamzik cestujicimi
Tech vyprahlich pilustin a koncin...

Obnazit vedro mozku povarit cevy
Rozzehnou velky neuron
Rozpomenout fialovy elektron

Jen pro ten ramus jen pro ten povyk
Hamletu a Alenek ve vesmiru
Plnem katetnich sasku a rozliteho mleka...

Bolest je blazena krasa plna hnisavych
Desuplnych mist vsude je plno krvavych
Jizev po minulych videnich

Svy se loucis se s korenem tohoto procesu
Ustknes se v psychopatickem excesu
Apocalypsa se nekona...

Vasne poklesky vazne zit je lidske
A zit se musi povesit slam na hrebik ze strachu
Ze spasy z herce na konci casu...

Sen nezkoncil sen pojida nahe sasanky utrob
Tvoji mysli samota je sdilena obraz se zkresli
Slova neuplna genius bez vedomi to je sen...

A bolest to kruzitko boziho ohne smichu
More katedral tvurci galeony nad mestem
budoucnost zrcadlena bez poskvrny

Stiri byci sedma srdcova...
Lasko...



Ac je to pase, hned bych to rad zazil, divotvornou galeonu vyzbrojil v nocnich tmach se stovkou Jilku jakych jsem ja sam, co jemne plachty ma, neptejte se jake more bych brazdil, jen tak ke kterym parti zensen,