Plán akce

"Víš kdo jsi?"
"Nejprvnější ze stvořených."
Bedlivě ho sleduji. Mému pohledu neunikne sebemenší záchvěv v jeho krásné tváři. Sebemenší pohyb očí. Sebemenší gesto. Nemá žádnou šanci, že by se mohl přetvařovat - i kdyby chtěl.
"Kde máš slabá místa?"
"Nemám žádná."
Odpovídá naprosto přirozeně, bez váhání. Křivka osciloskopu se ani nezachvěje. Nepředstírá. Ví, že takový skutečně je.
"Jaké jsou tvé viny?"
"Jsem bezúhonný na svých cestách ode dne, kdy jsem byl stvořen."
Vím že má pravdu. Koneckonců - je to synťák, jeden z mnoha mnou stvořených. I když nejlepší. Přesně takového jsem ho udělal.
"Jsi správcem mého zákona... lpíš na tom?"
Nezaváhá ani okamžik. "Ovšem že nikoli - je to tvoje rozhodnutí..."
Dobře. Jdu na jádro věci.
"Jsi připraven se toho všeho vzdát? Jsi připraven přijmout nesmírně obtížnou úlohu? Nejtěžší kterou po tobě mohu žádat?"
"Ano."
"A budeš ji vykonávat důsledně a svědomitě?"
"Budu!" Jediné slovo odpovědi, ale já mu věřím. Vím, že to dokáže. Kdo jiný, než on?!
Spokojeně přikývnu. "Dobře. Nyní ti letmo nastíním, jak bude naše další spolupráce probíhat. Takže: nejprve tě, Lucifere, obviním a svrhnu z nebe..."