Anotace: ... nejtěžší je nefantazírovat. https://youtu.be/SBjQ9tuuTJQ?si=CAQWNo1F1mlgsXKa
" Peřinu, prosím" řekla jsem.
A tys vzal tu nadýchanou peřinu po babičce.
Držela jsem v ruce ten kafáč ze Šumavy, cos mi dal s drobnými srdíčky po obvodu.
Stála jsem na balkoně, dívala se na všechen ten les kolem. Občas se stalo, že se dole pod balkonem objevil jelen, dokonce na podzim, bylo slyšet jejich říji.
V říji.
Jsem s Tebou pořád.
Sám sis přinesl kafe, opřel ses o zábradlí balkónu a druhou rukou si objal moje peřinou zabalené tělo.
"Tak co, je to dobrý?"
"Jo, je to dobrý."
Bylo pět ráno, děti ještě spaly.
Půvabnej moment, hned ráno si povlíknu peřinu starým povlečením po babi, za ty desetiletí je plátno krásně hebký..
23.10.2024 00:11:13 | Papagena