Zrozena v beranu

Tak

hoříš ,

v té řece?

Ty, oheň,

udusaný, 

umlčený,

spálený.

Ty oheň,

vsypaný do soutoku,

našich dvou řek,

se svědky

smutečních 

hostí.

Luční kvítí pomalu 

plulo k horizontu,

tvůj popel 

se mísil v proudu a 

omýval nohy tvého syna.

Tvůj popel mohl znova růst

a rozpínat se.

Voda oživila sílu být.

Ty jsi živel.

A povodeň , která nás zalila

je částí tvoje síla.

Jsi tu. 

Silná a živá. 

I když rakovina 

zvítězila.