Musíš jej zabít sama

Noc. Ztichlá divadelní scéna. Tu náhle se opona pohla a o chvíli později ospalou atmosféru proťal výkřik. Probrala jsem se ze sna a rozhlédla se po prázdném hledišti. Ale ne, jak jsem tu mohla usnout? Popadla jsem mop a navázala tam, kde jsem skončila.
V uších mi stále zněl ten výkřik.
Rychlé kroky za oponou. K nim se přidaly další. Zrychlený dech. Vytřeštila jsem oči hrůzou, když na scénu vycouvala bledá herečka.
"Ale no tak, musíš jej zabít sama!" ozval hluboký hlas a mě zamrazilo. Hned na to se na scéně objevil šklebící se muž s obrovským pavoukem v ruce...