Bílej sex a okousaná coura

Někdy si říkám, že s jídlem by ten vztah byl mnohem jednodušší. Jenže…

JÁ: Mam na tebe chuť. Můžu?
K: Bude to bolet.
JÁ: Bude. A?
K: Nemůžeš.
JÁ: Mám na tebe chuť.
K: Nech si jí zajít.
JÁ: Netrap mě. Prosím, jen malinko ochutnám.
K: Nikdy to není malinko.
JÁ: Pojď ke mně.
K: Jak asi?
JÁ: Co máš na sobě?
K: Cukr.
JÁ: A pod tím?
K: Marmeládu.
JÁ: Ne! Proč mi to děláš?
K: Dávám ti to pěkně sežrat!
JÁ: Zatím ne.
K: Budu ti ležet v žaludku!
JÁ: Pokračuj...
K: Budeš mě mít všude po bradě.
JÁ: Už teď mi rozpaluješ žáhu!
K: Tohle jen tak nestrávíš!
JÁ: Hmmmm. Počkej, počkej. Co to máš na sobě?
K: Říkám, cukr. Nebo co myslíš?
JÁ: Otoč se, ukaž!
K: To jsem se asi jen někde odřela.
JÁ: Kdo to byl?
K: Promiň.
JÁ: Jak jsi to mohla udělat?
K: Poslední dobou mě fakt zanedbáváš. Dost ses tahala s okurkou.
JÁ: A to se musíš hned kurvit s někým jiným? Nějak mě přešla chuť…
K: Moc dobře víš, že na mě tě nikdy chuť nepřejde. A budeš s tím muset žít.
JÁ: Ty svině!